Článek
Londýn tvrdí, že z Evropské centrální banky by mohl chtít devět miliard liber (261 mld. Kč) a za další britské investice, nemovitosti a hotovost v rukou Unie by mohl chtít kompenzaci 14 miliard liber (438 mld. Kč). V Unii se naopak výdaje na brexit pro Británii odhadují až na 60 miliard eur (1,6 biliónu Kč). Brusel nechce slyšet o žádném vyjednávání, dokud Londýn částku dopředu nezaplatí.
Johnson naopak tvrdí, že existují dobré důvody, aby Británie požadovala od EU vrácení peněz. Pokud se nepodaří dohodu o brexitu vyjednat, mohla by země podle něj z Unie vystoupit bez jakékoli platby.
Deník Daily Mail nicméně vidí za tvrdými slovy ministra zahraničí jiný motiv. Premiérka Theresa Mayová totiž oznámila, že po volbách 8. června „radikálně obmění kabinet“. Johnson ji podle dobře informovaných zdrojů přišel krátce po ohlášení předčasných voleb úpěnlivě prosit, aby ho neodvolávala.
Úměrně těmto obavám pak přitvrdil v rétorice. Opozičního vůdce Jeremyho Corbyna s jeho nejbližšími spolupracovníky označuje za „bratry Marxovy“, kteří by chtěli z Británie udělat „banánovou republiku“ latinskoamerického typu.
Plán na vojenské velení vetovali
Plán na vytvoření velitelské centrály pro EU vetovala v pondělí Británie při jednání unijních ministrů zahraničí.
Rozhodnutí, které odcházející Londýn zablokoval, tak bylo odloženo. Britové neuvedli pro svůj odmítavý postoj žádné důvody, což budí dojem, že si připravují půdu pro jednání o brexitu.
Související témata:
Bývalý londýnský starosta Boris Johnson byl hlavní tváří kampaně Leave.
Ilustrační foto.
Až do svého očekávaného odchodu v březnu 2019 budou mít totiž plné právo v Evropské unii spolurozhodovat, a tak mohou zkoušet měnit ústupky v této oblasti za výhody v brexitových jednáních.
