EU chtěla africké běžence bez dokladů posílat zpět domů, plán nevyšel

Důvodem ústupu evropských zástupců byl silný odpor afrických státníků, kteří argumentují, že takový mechanismus nemá precedens v mezinárodním právu.

Mechanismus označovaný jako laissez passer (z francouzského nechat projít – pozn. red.) se měl vztahovat na neúspěšné žadatele o azyl z Afriky bez dokladů, které ztratili nebo zničili. Těmto lidem měl být vydán dočasný, jednorázový cestovní dokument, s nímž měli být následně vypraveni zase domů, jakmile by se zjistilo, odkud pocházejí.

Opatření bylo ještě před dvěma týdny součástí návrhu akčního plánu připravovaného pro právě probíhající středomořský summit. Z finální verze dokumentu ale po dlouhých vyjednáváních vypadl, uvedl britský Telegraph, který má dokument k dispozici. V konečné verzi jsou podle deníku vágnější odkazy.

Brusel doufal, že africké vlády přesvědčí, aby mechanismus přijaly. Nádavkem nabízel peníze (v přepočtu zhruba 50 miliard korun pomoci) a víza pro africké studenty, diplomaty i podnikatele. Jenže řadě afrických zemí to nepřipadalo jako dobrá nabídka, také proto, že často závisejí na příjmech svých občanů v Evropě, kteří domů svým rodinám posílají výdělky.

Evropané proto narazili na tvrdý odpor. Podle velvyslance Africké unie v EU Ajaye Bramdea takový mechanismus vracení migrantů mezinárodní právo nezná, a tak nemá žádnou legální oporu.

Senegalský prezident Macky Sall k tomu poznamenal, že zpětné přijímání běženců je složité. „Nemůžeme vést tuto diskusi jen z evropského pohledu,“ prohlásil.

Do EU přišlo podle agentury na ochranu vnějších hranic Frontex za poslední rok a půl  okolo 125 000 běženců ze zemí subsaharské Afriky. Většinu z nich Unie považuje za ekonomické migranty bez práva na azyl.