Článek
"V důsledku krize v Gruzii bude vztah mezi EU a Ruskem podroben rozhodující zkoušce," píše se v návrhu závěrečného textu, o němž se ale dále tvrdě jedná. "Evropská rada je hluboce znepokojena otevřeným konfliktem, který v Gruzii vypukl, násilnými střety, ke kterým vedl, a nepřiměřenou reakcí Ruska," zmiňuje se dále v dokumentu, podle něhož vojenské akce tohoto druhu nejsou přijatelné a nic neřeší.
"V důsledku krize v Gruzii bude vztah mezi EU a Ruskem podroben rozhodující zkoušce," píše se v návrhu závěrečného textu, o němž se ale dále tvrdě jedná. "Evropská rada je hluboce znepokojena otevřeným konfliktem, který v Gruzii vypukl, násilnými střety, ke kterým vedl, a nepřiměřenou reakcí Ruska," zmiňuje se dále v dokumentu, podle něhož vojenské akce tohoto druhu nejsou přijatelné a nic neřeší..
Za nepřijatelné pak summit podle návrhu hodlá označit jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, tedy dvou separatistických oblastí, kterých se válka mezi Ruskem a Gruzií do značné míry týkala.
Státníci vyzvou Evropskou komisi, výkonný orgán "sedmadvacítky", aby posoudila, jaké důsledky je třeba z ruského postupu při konfliktu vyvodit. Mimořádný summit také zřejmě vyzve Rusko k tomu, aby stáhlo své jednotky na pozice, které zaujímaly před vypuknutím konfliktu, a bude požadovat, aby tak Rusové učinili neprodleně.
Nejednotný postoj zemí EU
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg považuje krizi kolem Gruzie za ruský test reakcí EU. "Situace je opravdu vážná. Pokud se unie nezmůže na to, aby ke krizi zaujala jasné a pevné stanovisko, může být EU jako politický projekt na dlouhou dobu odepsaná. V takovém případě by totiž unie vzbudila dojem, že je sice obchodně zajímavá, ale politicky ji není třeba brát vážně," řekl ve Vídni po jednání se svou rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou.
Uvalení sankcí již předem vyloučila Paříž, které předsedá EU. Francouzský ministr zahraniční Bernard Kouchner ještě před zahájením summitu vyloučil, že by se jednalo o uvalení sankcí.
Z jednání je patrná nejednostnost Unie. Zatímco pobaltské země a Velká Británie volaly po tvrdém postoji a sankcích, Itálie volila velmi smířlivý postoj. Šéf italské diplomacie Franco Frattini řekl, že EU by neměla vnímat Rusko jako "nepřátelskou zemi", ale jako "strategického partnera". "Pokud jsou země, které věří, že je možné přerušit vztahy s Ruskem, tak nám musejí vysvětlit, jak potom budeme s to čelit otázkám, jakou je například íránský jaderný program," zdůraznil ministr v italském tisku.
K smířlivému postoji volal také německý ministr zahraničí Frak-Walter Steinmeier, podle něhož by Evropa poškodila sama sebe, kdyby podlehla emocím a zabouchal dveře.
Británie vyzývá, aby Evropská unie pozastavila jednání o nové dohodě o partnerství s Ruskem, jejichž začátek se přitom velmi dlouho odkládal a provázely je složité kompromisy zejména kvůli Polsku. "Ve světle ruských akcí bychom měli pozastavit vyjednávání o nástupkyni dohody o partnerství a spolupráci," řekl mluvčí britského premiéra Gordona Browna před summitem. Británie má Moskvou napjaté vztahy kvůli špionážním aférám a není energeticky závislá na ruském plynu.
EU chce vyslat do Gruzie další pozorovatele
Unie zvažuje především vyslání další mise pozorovatelů do Gruzie, kde už jedna působí. "Nyní už v terénu máme průzkumnou misi o zhruba čtyřech desítkách lidí a rádi bychom brzy vyslali novou misi," řekl Solana. Tato nová skupina pozorovatelů by měla v Gruzii působit nad rámec mise, kterou nyní má v regionu Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Experti by tam mířili postupně v několika fázích, přičemž nejprve by asi byli nasazeni v centrální Gruzii, tedy nikoli v problematických separatistických regionech Jižní Osetii a Abcházii.
Varování z Moskvy
Rusko ještě před začátkem summitu důrazně varovala, že podpora gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho ze strany USA a jeho spojenců by mohla být historickou chybou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Uvedl, že embargo na dodávání zbraní do Gruzie a „jiná vláda by mohla z Gruzie opět udělat normální stát“.
Dodal, že zásahem v jižní Osetii se Rusko vrátilo ne světovou scénu jako odpovědný stát, který je schopen ochránit své občany.
Postoj EU k postihu Ruska je nejednotný, takže se na pondělním summitu v Bruselu neočekává, že by Moskva musela čelit jednotnému tvrdému postoji.
