Článek
”Naším hlavním cílem je omezit proud migrantů do Evropy,” zdůraznil Tusk. ”Ale nebuďme naivní. Turecko není jediný klíč k řešení migrační krize. Tím nejdůležitějším je naše odpovědnost a naše povinnost chránit své vnější hranice,” upozornil.
Turecko na svém území nesmí přihlížet působení pašeráků lidí, kteří inkasují obrovské peníze od uprchlíků směřujících do Evropy, a mělo by začít kontrolovat své hranice se Sýrií, Irákem a Íránem. Před startem nedělního mimořádného summitu EU-Turecko, který má rozhodnout o unijní podpoře pro Ankaru výměnou za pomoc s migrační krizí, to novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka.
„Především je důležité, aby Turecko začalo regulovat migraci na svém území, to znamená, že by nemělo docházet k tomu, že Turecko nebude mít funkční hranice se zeměmi, jako je Irák, Sýrie nebo Írán,“ vyzval Sobotka.
„Není možné, aby Turecko přihlíželo tomu, jak na jeho západním pobřeží fungují pašeráci lidí, jak tam funguje prodej například gumových člunů, jak tam inkasují obrovské peníze od uprchlíků za to, že jim umožní přepravit se na řecké ostrovy,“ upozornil.
„Turecko by nemělo přihlížet byznysu s lidmi, který dneska probíhá na velké části západního pobřeží této země. Pokud se má do budoucna mluvit o vízové liberalizaci, potřebujeme také, aby Turecko plnilo readmisní dohody, tedy aby bylo možné přes ně také vyhošťovat lidi, kteří nedostanou v Evropě azyl,“ dodal.
Mandát pro premiéra, aby kývl na „solidární finanční asistenci Turecku“, na svém sobotním zasedání schválila vláda. ČR počítá, že se bude v letech 2016 a 2017 podílet na unijní podpoře Turecka. Evropská komise ale navrhovala rozložení částky do dvou let a její naplnění podle podobného vzorce, jaký je používán v případě unijního rozpočtu. Znamenat to bude každý rok mezi 300 až 400 milióny korun, uvedl Sobotka.
"Česká republika počítá s tím, že finanční prostředky uvolní ve dvou letech. Mimo jiné proto, že také chceme vidět reakci turecké strany," vysvětlil při příchodu novinářům český premiér.
Tvrdá jednání s Turky
Návrh dohody, o které budou jednat zástupci EU a Turecka, se podle Tuska rodil v tvrdých jednáních a nejednoduchých rozhovorech. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je jedním z cílů náhrada současné nelegální migrace legálním přistěhovalectvím a omezení byznysu pašeráků lidí. Turecko, kde je nyní asi 2,2 miliónu uprchlíků, převážně ze Sýrie, má právo očekávat v této otázce evropskou pomoc, podotkla při příchodu Merkelová.
Unie už dala najevo, že Turecku poskytne na zlepšení situace tamních uprchlíků celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč), z unijního rozpočtu má jít 500 miliónů, na zbytek se mají složit členské země EU. Detaily budou podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera dohodnuty „v příštích dnech a týdnech”. Na Česko by tak ze 2,5 miliardy eur za dva roky připadalo přibližně 25 miliónů eur (tedy asi 675 miliónů Kč). Největší podíl by měl přijít z Německa, Británie, Francie, Itálie a Nizozemska.
Návrh závěrečné deklarace, nad kterou ještě v noci jednali diplomaté, předpokládá také - pokud Ankara vyhoví podmínkám - zjednodušení vízového styku pro turecké občany od října 2016.
Nesnadná cesta Turecka do EU
Summit má podle Tuska ale také širší rozměr, kterým je snaha dodat novou energii evropským vztahům s Tureckem, včetně přístupových rozhovorů.
Turecko požaduje urychlení jednání o vstupu do EU. Evropská komise by měla vydat prohlášení, v němž se zaváže v první čtvrtině příštího roku začít s přípravnými pracemi na dalších kapitolách přístupových rozhovorů, jako jsou energie, základní práva, soudnictví, vzdělávání či zahraniční, bezpečnostní a obranná politika.
Se skutečným otevřením kapitol ale budou muset souhlasit všechny členské země a výhrady Kypřanů dál trvají.