EU by pro Bělorusy mohla udělat více, řekla Cichanouská před převzetím Sacharovovy ceny

Cichanouská ve středu v Bruselu za běloruskou opozici převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

„Pokud jde o Maryju Kalesnikavovou, ve vězení s ní zachází poměrně špatně. Po fyzické stránce je sice v pořádku, ale například jí bránili setkat se svým právníkem. Když vedení věznice zjistilo, že ráda čte, tak jí sebralo všechny knihy a nedovolí nikomu poslat jí nové. Tímto způsobem ji ponižují a podobné věci se dějí i ostatním politickým vězňům, které také neustále ponižují,“ uvedla Cichanouská na dotaz Novinek.

„Maryja je mimořádně silná a neustále dodává odvahu i ostatním. S řadou lidí si dopisuje a inspiruje je. Její odvážný čin na hranicích bylo něco neuvěřitelného, jsem tím naprosto nadšená. Ozbrojenci loajální Lukašenkovi se pokusili ji násilně vyvézt ze země. Aby nemusela opustit vlast, roztrhala na hranicích svůj pas, i když věděla, že za to půjde do vězení,“ připomněla.

„Vždycky říkala, že neodejde ze země jen kvůli tomu, že oni chtějí, aby odešla. Rozhodla se zůstat a bojovat až do konce – ve své zemi, se svými lidmi, i z vězení. A tento čin inspiroval velké množství lidí. Bylo to velmi odvážné, i vzhledem k tomu, že věděla, jak se chovají k lidem ve vězení,“ dodala Cichanouská.

Cichanouská se také vyjádřila k reakci Evropské unie. Ta neuznala oficiální výsledek voleb a po několika měsících uvalila sankce na více než 40 představitelů režimu.

„V první řadě chci říct, že jsme extrémně vděční Evropské unii za podporu běloruskému lidu v tomto těžkém období. Evropa se postavila za naše hnutí za demokracii a neuznala Lukašenka jako legitimního prezidenta. To je pro nás důležité, že víme, že nejsme sami,“ konstatovala.

„Na druhou stranu už uplynuly čtyři měsíce a vidíme, že evropské země a Evropská unie mohou udělat mnohem více. Bělorusové nemají příliš nástrojů k boji s režimem, protože náš boj je ze zásady mírumilovný a nenásilný,“ připomněla.

„Režim zatýká lidi ve velkém. Evropská unie proto musí na režim vyvinout mnohem větší tlak a uvalit další sankce na jeho představitele, což je jedna ze zjevných cest. Lidé jsou nicméně trochu zklamaní tímto přístupem,“ dodala Cichanouská.

„V roce 2010 totiž EU také uvalila sankce na 150 představitelů režimu ve chvíli, kdy po volbách zadrželi 850 lidí. Teď od začátku demonstrací zadrželi 32 tisíc lidí a na sankčním seznamu není ani sto lidí,“ zdůraznila opoziční lídryně.

Cichanouská zároveň ocenila Českou republiku za to, že jako první země přijala 30 vážně zraněných demonstrantů. Dále vyjádřila vděčnost Litvě, která v rámci EU podle ní nejvíce bojuje za Bělorusko. Litva také Cichanouskou přijala poté, co ji režim donutil opustit zemi.

Na otázku, kdy se hodlá vrátit do Běloruska, uvedla, že se vrátí ve chvíli, kdy bude mít záruku, že bude v bezpečí. To by jí mohl poskytnout mimo jiné i doprovod evropských představitelů. Připomněla, že režim i nadále vězní jejího manžela Sjarheje Cichanouského, který chtěl původně kandidovat v prezidentských volbách. „Nemohu dopustit, aby moje děti skončily v sirotčinci,“ obává se scénáře, který by mohl nastat v případě, že by byla rovněž zatčena.

Rozsáhlé protesty v Bělorusku vypukly v neděli 9. srpna v reakci na falšování výsledků prezidentských voleb. Například v neděli 27. září se v Minsku sešlo 50 až 100 tisíc lidí, další desítky tisíc lidí protestovaly ve zbytku země.

Protesty neustávají ani v prosinci. Přístup režimu se v různých obdobích posledních měsíců různil. Ze začátku šlo o velmi tvrdou represi. Později nastalo jisté uvolnění. V poslední době se však opět vrací represe. Zásahy bezpečnostních složek si vyžádaly několik obětí na životech.

Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská odmítla uznat vítězství dosavadního prezidenta Lukašenka, které oznámily oficiální orgány. Opozice předpokládá, že kandidátka ve skutečnosti získala minimálně 70 procent hlasů.

Česká republika ani EU legitimitu běloruských prezidentských voleb neuznávají. Sankce EU proti představitelům běloruského režimu ze začátku blokoval Kypr.