Estonsko má prázdné věznice, chce pronajímat cely jiným zemím EU

Záměr potvrdila estonská ministryně spravedlnosti Liisa Pakostová s tím, že věznice v její zemi jsou z poloviny prázdné. „V Evropské unii jsou pouze čtyři státy, kde kriminalita stoupá jen velmi pomalu. Estonsko je naštěstí jedním z nich,“ uvedla v rozhovoru pro televizní a rozhlasovou stanici ERR.

Ministryně reagovala na situaci, kdy Estonsko v nedávné době postavilo tři věznice, jejichž kapacity jsou nyní nevyužité. Případnou snahu rozprodat tato zařízení označila za „nejhloupější“ řešení.

Bylo by to prý velmi obtížné vzhledem k faktu, že jde o specifické areály, které nejsou vhodné pro jiný účel. A pokud by se prodej zdařil, bylo by to s vysokými ztrátami oproti investicím, tvrdí ministryně. Ekonomicky nevýhodné by bylo i zakonzervování věznic. Objekty by bylo nutné větrat a alespoň minimálně vytápět, což by stálo nejméně deset milionů eur ročně (250 mil. Kč).

Ministryně očekává, že vzhledem k vývoji kriminality v Evropě bude i Estonsko v horizontu pěti až sedmi let potřebovat více vězeňských cel. Za vhodnější nyní proto považuje jejich pronájem.

Pomůže to udržet či vytvořit nová pracovní místa a vylepší to i státní rozpočet. „Z hlediska příjmů bychom se bavili o 30 milionech eur ročně, to je velmi přibližný odhad,“ uvedla Pakostová.

Dodala, že v případě eskalace mezinárodního napětí by věznice mohly být použity i pro umístění válečných zajatců.

Pro řešení navrhované ministryní už existuje precedens. V roce 2015 poslalo Norsko do nizozemské přísně střežené věznice Veenhuizen 242 odsouzených. Chod areálu vedli Norové, zatímco ostatní personál tvořili Nizozemci. Roční pronájem kapacit vyšel severskou zemi na 22 milionů eur (550 mil. Kč).