Článek
Původní zákon přitom počítal s tím, že lidé bez státní příslušnosti, tedy lidé se šedým pasem, by mohli volit alespoň v komunálních volbách. Estonští zákonodárci ovšem přišli s pozměňovacím návrhem, který volby zakazuje všem cizím státním příslušníkům s trvalým pobytem v zemi s výjimkou občanů EU.
Lidé bez státní příslušnosti budou moci hlasovat už pouze jednou, a to v lokálních volbách, ke kterým dojde letos 19. října. Poté jim bude volební právo kompletně odebráno, píše estonská televize.
Situaci na síti X okomentoval estonský premiér Kristen Michal. „Děkuju! Jde o společné estonské vítězství. V našich životech nerozhodují občané agresorských zemí, ale my sami,“ uvedl. „Bylo učiněno důležité rozhodnutí,“ dodal.
Estonský zákonodárný sbor Riigikogu přijal tento zákon v době rostoucích obav z vměšování Ruské federace do vnitřních záležitostí země. Lidí, kteří se v Estonsku hlásí k ruské národnosti, je asi 22 procent. Ruské občanství jich má podle údajů z února 2024 zhruba 83 tisíc.
O návrhu zákona Estonci hovořili už letos lednu. Tehdy premiér avizoval, že parlament ladí zákon tak, aby občané agresorských zemí, kterými jsou Ruská federace a Bělorusko, nemohli volit v žádných estonských volbách. Tehdy ale ještě připouštěl, že by v těch komunálních volit stále mohli, což se nakonec změnilo.
