Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali na obranu 2,5 procenta HDP

„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.

Iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo předmětem jednání již na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.

Ministři obrany NATO se v pátek chystají schválit plán, aby Severoatlantická aliance převzala od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí.

Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly již dříve světové tiskové agentury.

Výhrady k plánu Jense Stoltenberga již dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo Alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem.

Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí Aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.

Novináři se v pátek estonského ministra obrany ptali i na to, zda se neobává, že se k Maďarsku přidá další země, která bude chtít takzvaný „opt-out“. Pevkur na tento dotaz přímo neodpověděl, uvedl pouze, že členové Aliance by měli dělat věci společně. „Když je tady hrozba, měli bychom jednat jeden za všechny, všichni za jednoho a měli bychom akceptovat pravidla Aliance,“ řekl.

Estonci kromě návrhu, aby spojenci NATO více zbrojili, také navrhují, aby členové kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny Ramstein poskytli Ukrajině 0,25 procenta svého HDP. Podle nich by to totiž stačilo, aby se válka pro Rusko stala příliš drahou a dostala se do nepřijatelné roviny.

„Estonsko se soustředí na to, aby Ukrajina vyhrála válku. Náklady na válku mohou být pro Kreml zvýšeny na neúnosnou úroveň. Pokud by se členové kontaktní skupiny Ramstein zavázali poskytnout Ukrajině pouhých 0,25 procenta HDP, poskytlo by to Kyjevu přibližně 120 miliard eur. Více než dost pro realizaci této strategie,“ sdělil Novinkám estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Estonci přitom už Ukrajině čtvrt procenta poskytují, jak Novinkám sdělila premiérka Kaja Kallasová.

„Dlouhodobá vojenská pomoc Estonska Ukrajině bude v příštích čtyřech letech činit 0,25 % našeho HDP. Vyzýváme všechny ostatní země podporující Ukrajinu, aby se zavázaly k podobnému kroku,“ uvedla Kallasová.