Estonská premiérka pro Novinky: Rusko mě svým smyšleným zatykačem neumlčí

„Krok Ruské federace není ničím překvapivým. Je to známá zastrašovací taktika,“ řekla v úterý Novinkám Kallasová. „Rusko se možná domnívá, že vydáním fiktivního zatykače Estonsko umlčí. Odmítám se nechat umlčet,“ dodala.

Estonská premiérka dále uvedla, že její země i ona sama zůstanou ve své politice i nadále neochvějné. „Podporujeme Ukrajinu, posilujeme evropskou obranu a bojujeme proti ruské propagandě,“ sdělila.

Kallasová pro Novinky promluvila i o své rodině, kterou Sovětský svaz deportoval na Sibiř. „V průběhu historie Rusko své represivní akce zahalovalo pod roušku ‚vymáhání práva‘. O tom já něco vím. Moje babička a matka byly kdysi deportovány na Sibiř a byla to právě KGB (sovětská tajná služba, pozn. red.), která smyšlené zatykače vydávala,“ uvedla.

„Vždycky jsem tvrdila, že se zločinecké nástroje ruského režimu nikdy nezměnily,“ zakončila s tím, že se Estonsko nenechá Ruskem zastrašit.

Ruské ministerstvo vnitra na Kallasovou a na estonského státního tajemníka Taymara Peterkopa vydalo zatykač v úterý. Ruský list Kommersant nejprve uvedl, že estonská premiérka je „hledaná“ podle „některého článku trestního zákoníku“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov posléze upřesnil, že je stíhaná v souvislosti s bouráním sovětských památníků.

Podle serveru Mediazona se v seznamu hledaných osob objevili také šéf litevského ministerstva kultury Simonas Kairis a 59 z 69 poslanců lotyšského parlamentu. Všichni pobaltští činitelé podle Mediazony byli na seznam přidáni právě kvůli bourání sovětských památek na evropském území.

Všechny tři pobaltské země totiž krátce po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 začaly odstraňovat sovětské památníky, které označily za symboly sovětské okupace. Estonsko například v pohraničním městě Narva odstranilo tank T-34, který byl na místě přistaven k 25. výročí vítězství ve druhé světové válce.

Kallasová je dlouhodobou kritičkou Ruska a jeho války na Ukrajině. Například v nedělním rozhovoru pro rakouský list Der Standard uvedla, že západní spojenci Ukrajiny musí usilovat o vítězství nad Ruskem a nespadnout do „různých pastí“, které byly nastraženy Kremlem.

„Je chybou domnívat se, že válku lze rychle vyhrát. Rusko se připravuje na dlouhé válečné období. Válka bude pokračovat, dokud si Rusko neuvědomí, že nemůže vyhrát,“ dodala estonská premiérka.

Na ruském seznamu mimo jiné Jaromír Štětina, bývalý senátor a europoslanec, zakladatel neziskové organizace Člověk v tísni a někdejší válečný reportér z oblastí bývalého Sovětského svazu. Štětina přitom patří k dlouhodobým kritikům ruského prezidenta Vladimira Putina, po jeho odsouzení jako válečného zločince volal už před deseti lety.

Dalším v Rusku hledaným Čechem je podle databáze „Matuš Bulíř“. O něm česká média informovala poprvé, když v minulosti dostal podmínku za protiromské cedule u památníku v Letech. Kandidoval také do europarlamentu za nacionalistické uskupení.

Později byl Bulíř mezi českými bojovníky, kteří se po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 přihlásili na pomoc Ukrajině. Jeho působení však skončilo neslavně - po kritických videích, která se šířila v proruských skupinách, jej napadli další čeští spolubojovníci a Bulíř se vrátil zpět.

Další hledaní Češi na seznamu, Jan Dašek a Michaela Krešlová, mezi známé tváře nepatří. Na seznamu figuruje také muž jménem Sergej Kiriček, který má podle databáze rovněž české občanství. Je u něj přitom uvedena poznámka, že je hledaný na základě žádosti kyrgyzských úřadů.