Článek
Kallasová zastávala funkci estonské premiérky od ledna 2021, předtím byla poslankyní estonského parlamentu zvaného Riigikogu. V současnosti je také předsedkyní Estonské reformní strany, z jejíhož čela odstoupí ještě během léta, uvedla estonská televize ERR.
Vláda v Estonsku se skládá ze strany Kallasové, Sociálních demokratů (SDE) a liberální strany Estonia 200. Všechny strany nyní jednají o novém premiérovi, kterým by se mohl stát Kristen Michal, jehož již nominovala Estonská reformní strana.
Kallasová demisi podala v pondělí ráno do rukou prezidenta Alara Karise, který teď povede rozhovory s vládními stranami, poté jednu z nich požádá o sestavení vlády. Obvykle toto pověření dostává největší strana v Riigikogu, kterou je v současnosti Reformní strana. Nová vláda by se měla ujmout úřadu začátkem srpna, uvedla ERR. Do té doby bude Kallasová i nadále vykonávat funkci předsedkyně vlády.
Pobaltí neodmítá nasazení pozemních jednotek NATO na Ukrajině
Estonská premiérka o demisi hovořila již v červnu s tím, že se chce soustředit na svoji kandidaturu na post vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Na tomto místě by měla vystřídat dosavadního šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella. O tom ještě ale musí rozhodnout Evropský parlament.
Kallasová je jednou z nejvýraznějších zastánkyní Ukrajiny v její obraně proti agresivnímu Rusku. Moskva na ni a další pobaltské představitele letos v únoru vydala zatykač. Ruského vůdce Vladimira Putina opakovaně označuje za válečného zločince, její vláda od začátku invaze v roce 2022 poskytla napadenému Kyjevu zbraně, protitankové a protiletadlové střely, houfnice munici nebo dělostřelecké vybavení.
Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali na obranu 2,5 procenta HDP
