Hlavní obsah

Erdogan pošle švédskou žádost o členství v NATO co nejdříve do parlamentu

Aktualizováno

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Foto: Yves Herman, ČTK/AP

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (vlevo) si třese rukou se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem (vpravo) a šéfem NATO Jensem Stoltenbergem

Článek

Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok.

Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly.

„Prezident Erdogan souhlasil, že zašle co nejdříve národnímu shromáždění (tureckému parlamentu) švédský vstupní protokol,“ řekl Stoltenberg po jednání ve Vilniusu, kde se v úterý a ve středu koná summit NATO.

Dodal, že není na něm stanovit konkrétní data projednání žádosti. Erdogan podle něj chce spolupracovat s parlamentem, aby ratifikaci zajistil.

Erdogan má se svými spojenci v parlamentu většinu, pro vstup Švédska do NATO jsou i některé opoziční strany.

Americký prezident Joe Biden uvítal Erdoganův souhlas s ratifikací žádosti Švédska o vstup do NATO, kterou více než rok blokoval.

„Jsem připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém prostoru,“ řekl Biden v prohlášení s tím, že se „těší“ na přijetí Švédska jako 32. členského státu NATO.

Švédsko učinilo velký krok směrem ke členství v NATO, uvedl v reakci na oznámení Kristersson.

„Je to velmi dobrý pocit, o to jsem usiloval již dlouho a věřím, že jsme dnes měli velmi dobrou odpověď a udělali jsme veliký krok směrem ke členství,“ řekl.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že jde o „dobrou zprávu z Vilniusu“. „Cesta Turecka k ratifikaci členství Švédska v NATO je konečně volná,“ dodala.

Turecko blokovalo švédskou žádost mnoho měsíců. Dosud Erdogan a další turečtí představitelé tvrdili, že švédskou žádost nenechali ratifikovat, protože Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům.

Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. „Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku,“ řekl dnes před jednáním ve Vilniusu turecký prezident.

Spojování vstupu Švédska do NATO a rozhovorů o tureckém členství v EU však dnes odmítly Německo, Evropská komise či USA.

Turecký prezident dnes jednal také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, uvedla agentura Anadolu. Michel po schůzi s tureckým prezidentem uvedl, že probrali možnost, jak vztahům mezi Evropskou unií a Tureckem dodat novou energii.

Hovořili i o vstupu Švédska do NATO či o roli, kterou má Turecko ve snahách prodloužit dohodu o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavu přes Černé moře, napsal Michel na Twitteru.

Výběr článků

Načítám