Článek
Společný prováděcí plán rozděluje „právní, provozní a technickou činnost“ do deseti stavebních prvků. Podle Evropské komise jsou všechny vzájemně závislé a je třeba je provádět paralelně.
Prvním z těchto prvků je fungování společného informačního systému o migraci a azylu (Eurodac), který bude důležitý zejména při určování odpovědnosti a sledování sekundárních pohybů migrantů
Druhým je nový systém řízení migrace na vnějších hranicích EU. Jde hlavně o zavedení rychlých a účinných postupů pro azyl a návrat. Nelegální migranty je třeba zaregistrovat a podrobit prověrce identity, bezpečnostního rizika, zranitelnosti a zdraví. Poté je třeba uplatnit povinné hraniční řízení pro ty, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu nebo představují bezpečnostní riziko.
Třetím prvkem je zajištění adekvátní životní úrovně žadatelů ve vztahu k jejich potřebám. Například pro žadatele o mezinárodní ochranu jde o rychlejší přístup na trh práce (šest místo devíti měsíců), fyzickou a duševní péči a větší ochranu rodin, dětí a zranitelných žadatelů. Pokud žadatelé nebudou v členském státě, kde se mají nacházet (tedy kde vstoupili na území EU), další země jejich pobytu musí zajistit pouze základní potřeby.
Opozice: Nebudeme respektovat migrační pakt
Čtvrtým je spravedlivé a efektivní azylové řízení. Nová nařízení zefektivňují proces posuzování a rozhodování o jednotlivých žádostech o azyl v celé Evropě a posilují záruky pro žadatele a osoby požívající mezinárodní ochrany.
Pátým prvkem jsou účinné a spravedlivé postupy navracení, které zajistí udržitelnost migrační politiky EU.
Šestý prvek má zavést účinné a stabilní sdílení odpovědnosti v celé EU a omezení pobídek pro sekundární pohyby migrantů. Hlavní bude povinnost žadatelů o azyl podat žádost v členském státě prvního vstupu.
Sedmý se zabývá zajištěním solidarity: EU má poprvé stálý, právně závazný, ale pružný mechanismus, který zajišťuje, že žádný členský stát nezůstane sám, když je pod migračním tlakem, uvádí EK. V praxi pakt zavádí povinnou solidaritu, kdy musí země buď přijmout přerozdělené migranty, nebo přispět finančně do společného fondu.
Maďarsko nepřijme nelegální migranty ani pod tlakem, potvrdil šéf diplomacie
Osmý prvek předpokládá pohotovostní plánování a pomoc při budování větší odolnosti vůči vývoji migračních situací a také snižování rizik krizových situací.
Devátý prvek obsahuje nové záruky pro žadatele o azyl a zranitelné osoby, zejména děti, a zajištění ochrany jejich lidské důstojnosti.
Desátý předpokládá zvýšené úsilí v oblasti inkluze a integrace, které jsou nadále nezbytné pro úspěšnou migrační a azylovou politiku.
Členské státy EU definitivně potvrdily migrační balíček v polovině května. Česko se při všech deseti hlasováních zdrželo, stejnou pozici zastává vláda od února. Podle premiéra Petra Fialy je pakt prvním krokem, který ale nestačí. Česká republika proto spoluzaložila skupinu zemí, které chtějí nelegální migraci čelit důrazněji. Pakt má vstoupit v platnost po dvou letech, tedy v polovině roku 2026.