Článek
Podle Leyenové je problémem v Maďarsku zejména korupce, pravidla právního státu však podle ní středoevropská země narušuje i v jiných ohledech. Budapešť podle ní dostala možnost vysvětlit svou pozici a odpovědět na otázky EK. Brusel však s odpovědí spokojen nebyl.
„Důkladně jsme tyto odpovědi vyhodnotili a rozhodli jsme se, že je na čase se posunout o krok dál... Proto nyní pošleme formální dopis, abychom mechanismus podmíněnosti (mezi vyplácením peněz z unijních fondů a dodržováním principů právního státu) zahájili,“ řekla von der Leyenová.
První potrestaný
Maďarsko je první zemí, která čelí tomuto konkrétnímu mechanismu zavedenému na začátku roku 2021. Režim podmíněnosti umožňuje EU přijímat opatření včetně pozastavení plateb na ochranu rozpočtu. Pravidlu dal letos v únoru za pravdu i Soudní dvůr Evropské unie, ke kterému žalobu proti spojení právního státu a evropských fondů podalo spolu s Maďarskem také Polsko. Zatímco komise verdikt přivítala, vlády obou zemí jen označily za politické rozhodnutí či útok na vlastní suverenitu.
Soud EU zamítl žaloby Polska a Maďarska ohledně spojení právního státu a peněz z fondů
Oznámení předsedkyně EK přijali europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku potleskem. Případné pozastavení nebo snížení plateb z unijních fondů musí podpořit nejméně 15 z 27 členských zemí EU.
V Maďarsku o víkendu vyhrála parlamentní volby konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, a to i přes dlouhodobou kritiku z Bruselu. Podle EU vládní kabinet v Budapešti omezuje demokratické svobody. Unijní činitelé dříve avizovali, že mechanismus vedoucí k zastavení plateb spustí až po volbách.
Obrovské vítězství, které vidí i Brusel, raduje se Orbán. Fidesz si udrží ústavní většinu
Brusel dělá velkou chybu, reagovala maďarská vláda
Brusel dělá velkou chybu, „když tančí, jak maďarská levice píská,“ řekl k rozhodnutí EK šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Dodal, že o víkendu svou podporu Orbánově kabinetu vyjádřilo okolo 2,9 milionu voličů a 3,3 milionu jich v referendu souhlasilo s takzvaným zákonem proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin.
Zákon kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise, která jej označila za diskriminační vůči lidem hlásícím se ke komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob). Referendum nakonec nebylo platné, protože se v něm nevyjádřil dostatečný počet voličů.
„Evropská komise by se měla vrátit ke zdravému rozumu a dialogu,“ řekl Gulyás.