Článek
Strategii nazvanou ProtectEU navrhla unijní exekutiva v době, kdy instituce či firmy v evropských zemích čelí rostoucímu počtu kybernetických útoků, jejichž stopy vedou do Ruska. Digitální svět si ale osvojily i organizované zločinecké skupiny; podle údajů EK se na digitální stopu spoléhá 85 procent všech vyšetřování zločinů.
„Nepřátelům nečelíme na otevřených bojištích, ale skrývají se ve stínech našeho finančního systému a v temných zákoutích webu. Naše strategie to musí vždy reflektovat,“ prohlásil v úterý před europoslanci komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner.
Navržená strategie má posílit Europol, který by měl výrazně efektivněji než nyní poskytovat své služby policiím jednotlivých členských zemí. Policejní vyšetřovatelé by podle Brunnera měli získat širší možnosti například při operacích v utajení či při využívání korunních svědků.
Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner
Součástí strategie jsou také konkrétní plány týkající se boje proti drogové kriminalitě či zneužívání dětí. Komise chce v jeho rámci předložit i návrhy posilující ochranu dětí před online šikanou či radikalizací.
Frontex má mít desetkrát víc lidí
Silnější roli by měla hrát i unijní pohraniční agentura Frontex, která by podle představ komise měla v budoucnu mít až 30 000 zaměstnanců, což je desetinásobek současného počtu.
Patrně největší diskuse vyvolává plán poskytnout bezpečnostním orgánům širší možnosti nahlížet do šifrované komunikace v telefonech a dalších zařízeních. Někteří europoslanci dali dnes najevo obavy, aby plán neposílil policejní pravomoci na úkor soukromí obyvatel. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová je ujišťovala, že přístup policie k datům z komunikace bude vždy vyvážený s požadavky ochrany soukromí.
Konkrétní návrhy z představeného plánu budou právě europoslanci schvalovat společně s členskými státy v příštích měsících a letech.
