Článek
„Nechci způsobit poplach, ale potřebujeme vědět, jaké byly dodržovány postupy a jak se to stalo,“ uvedl šéf asociace zdravotních sester Maximiliano González Jurado.
Nemocnice tvrdí, že na infekčním oddělení, kde se před časem léčili dva pacienti s ebolou, platí nejpřísnější ochranná opatření. Zaměstnanci však upozorňují na to, že opatření byla na úrovni druhého stupně, a ne nejvyššího, čtvrtého. Poukázali na to, že jejich pláště nebyly neprodyšné a oni neměli ani k dispozici dýchací masky.
Oba misionáři nakažení ebolou v Libérii a Sieře Leone nemoci podlehli. Čtyřiačtyřicetiletá zdravotní sestra, u níž se nákaza potvrdila v pondělí, pečovala o druhého z nich, který zemřel na konci září. El País upozornil, že nemocnici kvůli němu neevakuovali, pouze dali uzavřít šesté patro s infekčním oddělením.
Sestra, která v nemocnici pracovala 15 let, byla u 75letého kněze Garcíi Vieji pouze dvakrát – před a po jeho smrti. Pak nastoupila dovolenou, ale už o pět dnů později jí začalo být zle. Hospitalizovali ji v neděli v nemocnici Alcorcon.
Nákazu ebolou u ní potvrdily dva testy z neděle a v pondělí. V úterý ráno ji převezli do nemocnice Carlose III. Specialisté sledují také stav jejího manžela a tří desítek dalších zdravotníků.
Žena je prvním člověkem, který se nakazil na evropské půdě. Podle úřadů je její zdravotní stav stabilizovaný. Zatím nebylo oficiálně potvrzeno, že se nakazila od kněze, u něhož asistovala.
Manžel španělské zdravotní sestry, která se nakazila ebolou, je v karanténě. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na španělské představitele. Muž je prý držen v izolaci v nemocnici.
Epidemie eboly se šíří v západní Africe. Nákazu však již zaznamenali i v USA. Od loňského prosince jí podlehlo na 3430 lidí.
Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire. |
---|
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zair). |
Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra. |
Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů. |
Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji. |
Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví. |
Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem. |