Dvojitý agent StB Kroča vydělal ohromné jmění, na které nikdy nesáhl. Chtěl lepší život pro dceru

Dearlove za normálních okolností nesmí komentovat akce tajných služeb, o aféře s Kročou však promluvil, neboť jsou podle něj její okolnosti již veřejně známé díky možnosti nahlížet do archivů StB. Britský operativec se do Prahy přestěhoval v roce 1973 i se svou rodinou, přičemž tehdy vystupoval jako diplomat na britské ambasádě.

Jeho zodpovědností bylo mimo jiné řídit síť informátorů, kteří Britům sami od sebe nabídli svou spolupráci. Mezi nimi byl i Kroča. Ten toho času působil jako důstojník StB, jenž měl na starosti operace, jejichž cílem bylo proniknout do britských zpravodajských sítí v Československu.

„Provozovat podobný případ bylo velmi riskantní – ne pro mě, ale pro zdroj. Pokud by byl dopaden, tak by jej popravili,“ řekl Dearlove. „Ale i tak jsme se s ním potkávali pravidelně řadu let. Jelikož byl sám zpravodajcem, znal detailně jednotky, které na mě Češi neustále nasazovali,“ dodal bývalý šéf MI6.

Spolupráce s Kročou podle něj skončila tragicky. Český operativec utrpěl srdeční příhodu, podle Dearlova z neustálého stresu, a skončil v nemocnici. Jeho žena pak předala pracovníkům StB některé dokumenty svého manžela, aniž tušila, že je mezi nimi i papír s informacemi o příští domluvené schůzce s Dearlovem.

Britský operativec schůzky s Kročou detailně plánoval tak, aby například vždy oba přijeli z jiného směru. Dearlove přitom podle svých slov očekával, že pokud by se StB o setkání dozvěděla předem, byly by na různých „strategických místech“ zaparkovány civilní vozy.

„Byli jsme hluboko na českém venkově a hned jsem poznal, že jsou to auta určená na sledování, protože jsem znal jejich poznávací značky,“ poznamenal Dearlove. „Očividně se snažili zjistit, kdo na tu schůzku přijde. Agent (Kroča) se samozřejmě neukázal a nakonec zemřel přirozenou smrtí,“ dodal.

Československé úřady si pak podle něj došláply na Kročovu dceru. „Měla strašný život, nevěděla, co se stalo jejímu otci, jen že to bylo něco katastrofického. Byla diskriminována, vyhozena z práce a skončila ve velmi podřadném postavení,“ řekl.

Po sametové revoluci v roce 1989 však do Česka přijel britský agent, který požádal tehdejšího prezidenta Václava Havla, aby úřady Kročovu dceru našly. „Motivací toho špeha (Kroči) bylo zčásti pomstít se vlastním kolegům. Chtěl ale, aby jeho dcera mohla vést jiný život,“ řekl Dearlove. „Vydělal spoustu peněz, kterých se nikdy nedotkl a které šly do banky v Londýně. Složené úročení vás za dlouhý čas může učinit velice bohatým,“ dodal.

Kročovu dceru pak podle něj pozval Havel na návštěvu, na níž jí předal šek s penězi jejího otce. Podle Dearlova se jednalo o „mnoho, mnoho tisíc liber“. „Je nyní velmi, velmi bohatou českou podnikatelkou,“ dodal bez dalších podrobností.

Dearlove ve svých poznámkách rovněž nazval Československo za časů studené války „působivým oponentem“ a označil Kročův případ za velice důležitý.

Kročově příběhu se v ČR věnoval historik Prokop Tomek, který jej označil za vážné selhání československé tajné policie, které StB tajila i v rámci ministerstva vnitra. Kroča podle něj vyzradil Britům identitu stovek československých agentů a poskytoval jim detailní informace o akcích StB i tehdejší sovětské tajné služby KGB namířených proti Spojenému království.