Dvacet let po beslanském masakru žádají matky od Putina pravdu

„Přišlo hodně lidí,“ vypráví Světlana z Beslanu listu Der Standard. Světla by nejraději potlačila to, co se dělo dál, ale obrazy jí zůstávají v hlavě: „Když padly první výstřely, mnozí si mysleli, že jsou to praskající balonky nebo ohňostroj. Teprve potom viděli, jak maskovaní muži se zbraněmi nahánějí lidi, děti i dospělé, do sportovní haly a drží je jako rukojmí.“

Muže, kteří chtěli chránit své příbuzné, teroristé oddělili od ostatních a okamžitě postříleli, vybavuje si Světlana.

Islamističtí teroristé drželi školu tři dny a jako rukojmí vzali přes 1100 dětí, rodičů a učitelů. K odpovědnosti za únos rukojmích se přihlásil Šamil Basajev, vůdce severokavkazských povstalců zodpovědný za mnoho teroristických útoků v Rusku a zabitý o dva roky později.

Kolem školy se shromáždilo celé město - zoufalí rodiče, učitelé, příbuzní rukojmích.

Třetí den, 3. září, vtrhly do školy bezpečnostní složky. Škola se po zteči stala válečnou zónou. Armáda ostřelovala budovu tanky. Strop ve sportovní hale, kde teroristé drželi rukojmí, se zřítil a usmrtil mnoho lidí.

„Útok začal zcela nečekaně,“ podotýká Nana Lejavová, gruzínská novinářka, jež byla mezi prvními na místě. „Dodnes si vzpomínám, co ruští vyšetřovatelé potvrzovali. Mnoho obětí nebylo zastřeleno zezadu, ale zepředu. Střílelo se na všechny, bez ohledu na ztráty na životech,“ uvedla.

Výsledek toho dne: 334 rukojmích zemřelo, z toho 186 dětí.

„Část zadržovaných v panice utekla, dobrovolníci je v soukromých autech odvezli do nemocnice, kde se o ně postarali,“ vzpomíná Světlana. „Příbuzní, kteří po tři dny neměli žádné informace o stavu blízkých, se okamžitě vydali na místo, aby vyhledali své vlastní děti a rodinné příslušníky.“

Jeden z teroristů přežil a v květnu 2006 ho soud poslal do konce života za mříže. Během procesu vyšly najevo některé zákulisní informace. Únosci chtěli pravděpodobně vyjednávat a chtěli na oplátku propustit rukojmí. Krizový štáb vedený domácí tajnou službou FSB to však odmítl. Na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.

Dvacet let po teroristickém útoku přijel Putin před několika dny do Beslanu. Návštěva školy, květiny a poklona u památníků obětem a vojákům, kteří ve škole zahynuli. A rozhovor s „matkami z Beslanu“, zástupkyněmi rodičů obětí.

Připomněly Putinovi jeho slib z roku 2005, že předloží „celou pravdu“ o obléhání a především o útoku. „Řekli jsme mu, že kdyby byli ti, kdo jsou zodpovědní za bezpečnost, pohnáni k odpovědnosti, možná by dnes byly bezpečnostní služby efektivnější a k dalším teroristickým útokům by nedošlo,“ cituje internetový portál Meduza Anitu Gadijevovou, spoluzakladatelku organizace, která při obléhání školy přišla o devítiletou dceru.

Putin naopak tvrdí, že na vině byly cizí země. „Dobře víme, že cizí země se nejen snažily ospravedlnit tento zrůdný zločin, ale také poskytly teroristům nejrůznější pomoc: morální, politickou, informační a finanční,“ prohlásil kremelský vůdce v Beslanu.

V Beslanu zůstávají tehdejší události stále živé. Sveta vypráví o své známé, jejíž dvě dcery zemřely ve škole. Ona sama tehdy zůstala doma a starala se o dítě, své třetí dítě. „Vyčítala si, že nešla do školy, už jsem ji nikdy neviděla smát se, od té doby se vždycky obléká do černého,“ říká Sveta.

Mrtví z Beslanu jsou pohřbeni v řadě na městském hřbitově, jako první podle televize ZDF Ira Tetovová (13) a její sestra Alkina (9). Místní této části hřbitova říkají „město andělů“. Práci správce hřbitova letos na jaře převzala jedna matka, „aby byla nablízku své dceři“, uzavírá Světlana.

Na začátku školního roku se v Beslanu už žádné oslavy nekonají. Vyučování letos začíná jako obvykle 3. září. Přesně v den, kdy před dvaceti lety skončil krvavou lázní únos rukojmích.