Dva ze tří Němců chtějí za kancléře radši ministra obrany Pistoriuse

„Výsledek reprezentativního průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění INSA musí kancléře šokovat, avšak sociální demokracii (SPD), jeho zoufalé straně, přináší jasný záblesk naděje,“ napsal list Bild.

V žebříčku obliby politiků, který sestavuje Bild, si první místo s působivým náskokem udržuje právě spolkový ministr obrany Pistorius, zatímco Scholz je naopak po dvou letech ve funkci nejnepopulárnějším kancléřem všech dob.

Bild proto chtěl od Němců vědět: Byl by Pistorius lepším kancléřem? A měla by s ním tradiční SPD ještě budoucnost?

Čtyřiašedesát procent Němců by si přálo, aby Olaf Scholz předal kancléřský post Pistoriusovi. Proti se vyslovilo pouze 24,6 procenta, 11,2 procenta se nevyjádřilo.

Dokonce i příznivci SPD, byť těsnou většinou (47,9 ku 47,1 procenta), by uvítali takovou změnu před příštími parlamentními volbami. S nimi se počítá na podzim příštího roku.

S kandidátem na kancléře Scholzem by aktuálně (bez znalosti protikandidáta) volilo SPD 19 procent lidí, s Pistoriusem 23 procent.

V přímé volbě kancléře mezi Scholzem a Friedrichem Merzem, šéfem nejsilnější opoziční strany CDU, která se nyní těší nejvýraznější voličské přízni, by lídr křesťanské demokracie vedl v poměru 26 ku 23 procentům. Pistorius by naopak mohl proti Merzovi zvítězit v poměru 25 ku 23 procentům.

Při volbě mezi Scholzem a lídrem CSU Markusem Söderem by jasně vyhrál bavorský ministerský předseda Söder v poměru 36 ku 20 procentům. Pistorius by v tomto souboji sice také zaostal (25 ku 34 procentům), ale s menším rozdílem.

Jasné „ne“ SPD se Scholzem na kandidátce říká 69 procent lidí, zatímco s nynějším šéfem obrany jen 57 procent.

Šéf INSA Hermann Binkert upozorňuje na zvláštnost v hodnocení Pistoriuse v průzkumu: „Hodnocení popularity je vysoké u voličů všech stran, od Levice až po Alternativu pro Německo.“

Aby se Pistorius stěhoval do sídla spolkového kancléře v srdci Berlína, musel by Scholz odstoupit a SPD by musela bývalého ministra obrany navrhnout jako jeho nástupce ostatním stranám tzv. semaforové koalice – Zeleným a liberální FDP.

„Z právního hlediska by to nebyl problém, stejně jako skutečnost, že Pistorius není poslancem Spolkového sněmu,“ rozebírá Bild potenciální možnost.

Pokud by volby ve třech východoněmeckých spolkových zemích letos v září dopadly pro SPD očekávanou katastrofou, mohla by strana zkusit výměnou kancléře zatáhnout za záchrannou brzdu. A koaliční partneři Zelení a FDP by s tím pravděpodobně souhlasili.

Pohled na nejnovější sondu INSA do nálad německé veřejnosti dokládá, jak vážná je situace SPD. Sociální demokraté mají podle výsledků z tohoto týdne podporu jen 16 procent voličů. Jsou tak o 15 procentních bodů za CDU/CSU (31 procent), o sedm procentních bodů za AfD (23 procent) a jen o čtyři procentní body před vládními Zelenými (12 procent).