Článek
Vzhledem k rostoucímu počtu letošních žádostí o azyl a blížícím se zemským volbám v Bavorsku a Hesensku debata o migraci v posledních týdnech opět velmi zintenzivnila, připomněla ARD.
A pohled Němců na tuto problematiku je stále kritičtější napříč stranami: 73 procent dotázaných si v současnosti myslí, že ubytování a rozdělení uprchlíků v Německu je spíše špatné nebo velmi špatné.
Naopak jen 19 procent má za to, že se to dělá velmi dobře nebo spíše dobře. Toto hodnocení se nejvíce zhoršilo – v září 2018 ještě 43 procent uvedlo, že se ubytování a distribuce daří.
Český duchovní dostal v Německu tři roky vězení za pašování migrantů
Osmasedmdesát procent si v současnosti myslí, že integrace uprchlíků do společnosti nebo na trh práce je spíše špatná nebo velmi špatná. A 80 procent považuje deportaci odmítnutých žadatelů o azyl za spíše špatnou nebo velmi špatnou.
„Integrace se daří jen ve dvou ohledech – do sociálního systému a v reklamách,“ glosoval jeden z Němců na diskuzi webu ARD, než byla zrušena.
Migrace je nevýhoda, míní 64 procent
Vzhledem k těmto viditelným nedostatkům v uprchlické politice roste skepse vůči imigraci jako celku. Na otázku, zda je pro Německo imigrace spíše přínosem, nebo spíše nevýhodou, 64 procent respondentů v současnosti odpovědělo, že spíše nevýhodou.
To je o 10 procentních bodů více než v květnu letošního roku.
Zároveň se 64 procent respondentů vyslovilo pro to, aby Spolková republika přijímala méně uprchlíků. To je o 12 procentních bodů více než v květnu letošního roku.
Přijmout stejný počet uprchlíků jako dosud chce 27 procent (-6). Pouze pět procent (-3) je pro přijetí většího počtu uprchlíků.
Většina pro opatření k omezení přílivu
Kritičtější pohled na imigraci se odráží i v podpoře opatření k jejímu omezení – 82 procent dotázaných je v současné době pro přísnější hraniční kontroly, 77 procent je pro uzavření dohod o uprchlících s africkými státy a 69 procent je pro zařazení Alžírska, Maroka a Tuniska mezi bezpečné země původu.
Poté, kdy Markus Söder, bavorský premiér a lídr tamní konzervativní CSU, vyzval k zavedení „integračního limitu“ pro přijímání žadatelů o azyl, se také obnovila debata o horní hranici pro přijímání uprchlíků. Kritici zdůrazňují, že takový horní limit by nebylo možné dodržet s ohledem na mezinárodní právo.
Nicméně 71 procent Němců si myslí, že početní strop je správný, což je o osm procentních bodů více než v březnu 2016. Tento souhlas prochází všemi stranickými příznivci s výjimkou Zelených.
Pokud jde o otázku, jak nejlépe naložit s uprchlíky, 64 procent Němců je v současnosti pro řešení na evropské úrovni. To je o 11 procentních bodů méně než v červnu 2018; 31 procent (+9) usuzuje, že národní řešení má větší smysl.
Přestože téměř dvě třetiny respondentů dávají přednost evropskému řešení, většina pochybuje, že se takové řešení podaří najít.
Na 70 procent (+11) se domnívá, že to není možné na evropské úrovni v blízké budoucnosti, 23 procent (-13) je přesvědčeno, že jej lze v dohledné budoucnosti realizovat.