Článek
Zelenskyj se po prezidentských volbách v roce 2019 těšil 80procentní důvěře, ta ale během tří let před válkou strmě klesla na 37 procent, uvedl list Ukrajinska pravda.
Z průzkumu KIIS nicméně plyne, že důvěra v něj den po invazi prudce vzrostla na 90 procent. Od té doby však opět klesá – v prosinci 2023 byla 77procentní a letos v únoru už 64procentní. Z nejnovějšího průzkumu, kterého se od 16. do 22. května zúčastnilo 1002 Ukrajinců, vyplývá, že Zelenskému plně důvěřuje 59 procent lidí, opačně se vyjádřilo 36 procent z nich.
Ředitel KIIS Anton Hrušeckyj uvedl, že za klesající popularitou stojí ne vždy úspěšná personální politika a rozhodnutí v otázce justice. Jmenoval zejména boj s korupcí a také zajištění, aby každý Ukrajinec nesl válečné břemeno stejně, čímž měl na mysli spravedlivou mobilizaci.
Ukrajinci vnímají mobilizaci jako nespravedlivou, říká velvyslanec na Ukrajině Pech
O té hovořil v podcastu Zbytečná válka také český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech. Podle něho v ukrajinské společnosti panuje názor, že mobilizace spravedlivá tak úplně není. „Což dokazují i průzkumy veřejného mínění. Panuje také přesvědčení, že by se mobilizace měla dotknout úplně všech, a existují pochybnosti, že tomu tak není,“ uvedl Pech.
I tak ale stále Zelenskému důvěřuje vysoký počet lidí. Například český prezident Pavel se podle květnového průzkumu agentury STEM těší 53procentní důvěře Čechů, na začátku jeho mandátu to bylo 60 procent, tedy je o dvacet procent méně než v případě začátku prezidentství Zelenského.
Naproti tomu šéfovi Elysejského paláce Macronovi důvěřuje pouze 29 procent Francouzů, uvedla v květnovém průzkumu agentura ELABE. Podle ní je navíc důvěra stabilně nízká a v posledním roce se pohybuje od 25 do 29 procent. Naopak nedůvěra v něj se konzistentně pohybuje okolo 65 procent s tím, že mu „vůbec nedůvěřuje“ okolo 40 procent dotázaných.
Důvěra v prezidenta Pavla klesla
