Hlavní obsah

Důchodce chtěl být slovenským prezidentem, podpisy poslanců získal lstí

Právo, Ivan Vilček, Bratislava
Bratislava
Aktualizováno

Důchodce Ján Molnár (70) oznámil, že bude v březnových volbách kandidovat na slovenského prezidenta. Svou kandidaturu podpořil 15 podpisy poslanců, což je podmínkou účasti ve volbách. Jenže k poslaneckým podpisům se dostal lstí.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Prezidentský palác v Bratislavě. Ilustrační foto

Článek

Molnár navštívil parlament loni 1. září během dne otevřených dveří a některým z přítomných poslanců dal podepsat příslušnou petici. Jsou mezi nimi vládní i opoziční zákonodárci. Poslanci nyní tvrdí, že byli podvedeni, a někteří chtějí svůj podpis stáhnout.

„Uvedl nás v omyl. Byl tady chaos, v budově byly tisíce lidí,“ upozornil opoziční poslanec Boris Kollár. „Je to podvod. Nikdo by neměl kandidovat podvodem,“ řekl opoziční poslanec Milan Krajniak, který sám v prezidentských volbách kandiduje.

„Je to svobodná vůle poslanců, koho podpoří za kandidáta na prezidenta Slovenské republiky. Pokud dá poslanec svůj podpis na listinu, musí si být vědom účinků. Pokud podepsal listinu, kterou si nepřečetl, je to projev jeho neodbornosti,“ reagoval předseda parlamentu Andrej Danko.

Kandidaturu Molnára ale nakonec nepřijal. Podpisy poslanců sice byly pravé, ale podle zákonodárců byl upraven petiční arch poté, co se podepsali.

Rozpustit parlament

Důchodce chce v případě svého zvolení zavést základní příjem, celoplošně zrušit exekuce, rozpustit parlament, vládu a Slovenskou informační službu. Pak vyhlásit nové parlamentní volby. „Nastavíme tady nová pravidla, nový volební systém a pak budou první svobodné volby,“ říká Molnár.

Kandidáta v přímých prezidentských volbách navrhuje nejméně 15 poslanců parlamentu nebo minimálně 15 tisíc občanů na základě petice. Uzávěrka přihlášek končí 31. ledna 2019.

První kolo voleb se uskuteční 16. března a druhé kolo 30. března 2019. Současná hlava státu Andrej Kiska na druhé funkční období nekandiduje. O post se bude ucházet například místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, vědec Robert Mistrík či předseda vládní strany Most-Híd Béla Bugár.

Výběr článků

Načítám