Dražší topení i benzin. Německo musí kvůli díře v rozpočtu šetřit

Německá rodina, která vytápí dům zemním plynem, zaplatí příští rok o 150 eur (asi 3650 korun) více, benzin či diesel zdraží přibližně o 1,5 až 5 eurocentů (37 haléřů až 1,20 koruny) na litr.

Průměrnou čtyřčlennou domácnost přijdou zvýšené náklady na elektřinu ročně na dodatečných 56 eur (asi 1350 korun).

Tak se podle výpočtů německého deníku Bild odrazí v peněženkách obyvatel úsporná opatření, ke kterým spolková vláda musela přistoupit.

Rozpočtová krize v Německu začala v polovině listopadu, když ústavní soud označil jako nezákonný převod sumy 60 miliard eur (asi 1,47 bilionu Kč) do tzv. klimatického fondu. Ve státních financích se tak objevila obrovská mezera, kterou bylo potřeba vyřešit.

Chybějící peníze pro letošní rok spolková vláda sanuje rozpočtovým dodatkem, avšak rozpočet pro rok 2023 bylo potřeba zcela přepracovat.

Kde a jak ušetřit, o tom se koaliční strany – středolevá Sociální demokracie (SPD), liberální Svobodní demokraté (FDP) a ekologicky orientovaní Zelení – několik týdnů přely. Výsledek „prodává“ každá z nich tak, že své priority uhájila.

Základem úsporných opatření, jak jej ve středečním projevu definoval spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD), je zvýšení poplatků za emise kysličníku uhličitého při spalování fosilních zdrojů.

Cena vzroste o polovinu, z 30 na 45 eur (asi 1100 korun) za tunu, a promítne se do výše uvedeného nárůstu koncových cen plynu, elektřiny či benzinu.

Utlumí se či se zcela zruší některé dotace související s přechodem na „zelenou“ ekonomiku, například podpora elektromobilů. Špičky koalice nicméně ujistily, že na základním směřování ekonomiky se v tomto ohledu nic nemění.

Škrty se naopak nedotknou objemu financí na pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi.

Jde o 8 miliard eur (asi 195 miliard korun). „Ukrajinu budeme podporovat z našeho rozpočtu, tak jak jsme plánovali. Tak dlouho, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř Scholz.