Článek
Rezoluce byla schválena ve středu večer 39 hlasy proti 29, přičemž proti byli i vlání křesťanští demokraté z CDU. Agentuře DPA popsala CDU rezoluci jako „pouhý politický symbolismus“ a dodala, že tak silná slova byla „lingvistickou chybou“.
Rezoluci naopak podpořili liberální svobodní z FDP, i když i jeden z jejich radních použitý termín kritizoval s tím, že schválení rezoluce nepomůže Drážďanům v jejich snaze stát se v roce 2025 Evropským městem kultury.
„Nazinotstand (nouzový stav kvůli nacismu) - podobný nouzovému stav kvůli klimatu - znamená, že máme vážný problém. Otevřená demokratická společnost je ohrožena,“ uvedl radní Aschenbach ze satirické levicové strany Die Partei, který návrh předložil. Zdůraznil, že je přesvědčen, že je nutné podniknout akci, protože politici nezaujali jasnou pozici proti ultrapravici.
Aschenbach přiznal, že rezoluce nezavazuje město, aby podniklo nějakou akci, ale podle něj by stávajícím opatřením mohla být dána větší priorita.
V Německu obžalovali osm radikálů ze založení teroristické skupiny
Německý politolog Kai Arzheimer, který se zabývá ultrapravicí, řekl, že dopad rezoluce je pouze symbolický, ale že by mohla zajistit více peněz programům na boj s extremismem: „Nemyslím si, že nějaké další město vyhlásí nouzový stav kvůli nacismus, ale rezoluce proti ultrapravicovému extremismu nejsou zas tak neobvyklé.“
Na počátku devadesátých let místní neonacistické skupiny začaly pořádat demonstrace, které měly připomenout vybombardování Drážďan na konci války. Označovaly to za „bombardovací holokaust“.
Drážďany jsou také baštou ultrapravicové NPD a protimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ta v zářijových volbách v Sasku získala 27,5 procenta. O pět let dříve dostala 17,8 procenta.
Před pěti lety taky vzniklo v Drážďanech hnutí proti islámu Pegida, které požaduje omezení imigrace. Ve městě uspořádalo řadu protestů zejména v době migrační krize.