Článek
Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v šestitýdenní válce s arménskými silami o Náhorní Karabach.
Dohodu označil hned po podpisu Pašinjan za „bolestnou“. De facto ukončila arménskou kontrolu nad většinou území neuznané náhorněkarabašské Republiky Arcach, která měla rozlohu 11 000 km čtverečních, přičemž samotný Náhorní Karabach má rozlohu 4400 km čtverečních. Zbytek tvořilo několik přilehlých ázerbájdžánských regionů, které sloužily především jako nárazníková zóna.
Podle dohody o příměří povede rozhraničovací linie podle aktuální frontové linie. Ázerbájdžánským silám se přitom podařilo obsadit rozsáhlá území na jihu, kde nejen ovládly regiony, které byly součástí Ázerbájdžánu, ale i část Náhorního Karabachu včetně jeho druhého největšího města Šuši, jež leží jen 15 kilometrů od tamního správního střediska Stěpanakertu.
Do ázerbájdžánských rukou se současně ve třech etapách mezi 15. listopadem a 1. prosincem dostaly i neosvobozené regiony sousedící s Náhorním Karabachem, které byly pod arménskou kontrolou od konce války z let 1988 až 1994 a nebylo sporu, že jde o ázerbájdžánské území. Jedinou výjimkou bude tvořit tzv. Lačinský koridor, který spojuje Náhorní Karabach se zbytkem Arménie. Výměnou ovšem musí Arménie zajistit Ázerbájdžánu pozemní spojení do Nachičevanu, části Ázerbájdžánu, kterou ale od něj odděluje Arménie.
Republika Arcach tak ztratí více než dvě třetiny své rozlohy a Ázerbájdžán získá nejen zpět regiony, která byly jeho součástí a Arméni je kontrolovali od devadesátých let, ale i část samotného Náhorního Karabachu. Ten byl sice před rozpadem Sovětského svazu součástí Ázerbájdžánské SSR, ale šlo o autonomní oblast, které měla právo si při rozpadu SSSR vybrat, zde chce být součástí samostatného Ázerbájdžánu. Její obyvatelé to odmítli. Ázerbájdžánské nároky jsou proto v této oblasti sporné.
Je to vítězství Ázerbájdžánu
Podle novinářky BBC Orly Guerinové jde dohodu brát jako vítězství Ázerbájdžánu. Tak to také vnímá ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a Turecko, které Ázerbájdžánu poskytuje podporu včetně zbrojní a k výhře ve válce mu gratulovalo.
Turecko blahopřálo Ázerbájdžánu k vítězství ve válce, přitom chce dohlížet na mír
„Vojenská porážka Arménie znamená, že předchozí status quo je nemožné obnovit,“ řekl podle listu The Guardian ruský politický expert Fjodor Lukjanov a k současnému stavu dodal: „Je to zcela nové geopolitické uspořádání.“ Důvodem je, že v podpisu nového příměří hrála jen minimální roli Minská skupina Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE), která vyjednala a dohlížela na příměří z roku 1994. Oslabila se tak v oblasti role dvou členů Minské skupiny – Spojených států, které se soustředily na prezidentské volby, a Francie, která skončila jen u kritiky Baku a turecké podpory Ázerbájdžánu.
Růst významu Turecka
„Minská skupina už v zásadě neexistuje,“ řekl Lukjanov a dodal, že Turecko je „důležitá součást rovnováhy.“ I když v poli vyhrál Ázerbájdžán, dalším vítězem je Turecko, které pomohlo Ázerbájdžánu vést šest týdnů dlouhou válku a zvýšilo svůj význam coby regionální mocnosti.
SPECIÁL: Karabach – Bitva o Černou zahradu
Jde ale také o oslabení moci Ruska, které s Tureckem soupeří v v Sýrii i v Libyi. Rusko muselo uznat význam Turecka v oblasti, i když popírá, že by umožnilo Ankaře se podílet na dohledu nad příměřím. Není podle něj důvod, aby dohlíželo na spor mezi dvěma postsovětskými republikami. Má jen vzniknout monitorovací středisko v jednom z ázerbájdžánských regionů, které se vrátily pod kontrolu Baku. I to ale lze považovat za posílení vlivu Turecka.
Rusko taky nakonec muselo do oblasti muselo vyslat mírové síly, protože hrozilo ovládnutí celého Náhorního Karabachu Azery.
Ruská vojenská transportní letadla přivedla do Náhorního Karabachu vojáky z mírových sborů
Okolo okleštěného Karabachu a v Lačinském koridoru vznikne 16 postů, kde budou na příměří pět let dohlížet ruské síly. Rozmístí tam 1960 svých příslušníků vybavených těžkou technikou.
Už nyní ale panují obavy, co se stane, až ruští vojáci za pět let odejdou. Ázerbájdžánský velvyslanec v Praze Adiš Mammadov ještě před koncem konfliktu řekl Novinkám: „Když válka začala, tak musí mít výsledek.” Uvedl, že by Náhorní Karabach měl být součástí Azerbájdžánu. [celá zpráva]