Článek
EU je podle Barniera připravena na formální britské oznámení podle článku 50 lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí. Času podle něj nebude mnoho a na reálné jednání ho bude méně než smlouvou předpokládané dva roky.
Barnier zmínil „15 až 18 měsíců”. Připomněl totiž, že na začátku onoho dvouletého období bude muset summit EU určit rámec Unie pro budoucí jednání a na konci bude muset dohodu schválit europarlament, členské země EU i britská strana.
Barnier také britskou stranu varoval, že „vybírání trešniček” by nebyl optimální přístup k rozhovorům.
Britské odcházení |
---|
Velká Británie musí o svém záměru vystoupit z EU informovat Evropskou radu ústy své premiérky Theresy Mayové. Ta uvedla, že tak chce učinit v březnu. Termín ale ohrožuje soudní řízení o tom, zda by mandát vládě měl posvětit britský parlament. Soud první instance rozhodl, že ano, nyní o odvolání vlády rozhoduje Nejvyšší soud. |
Londýn oznámením spustí článek 50 smlouvy o Evropské unii týkající se vystoupení z EU. Vyjednávání z pověření vlád členských zemí povede Evropská komise a podle smlouvy smí trvat dva roky, pak členství dané země v EU automaticky skončí. Za jistých okolností ale není vyloučené prodloužení lhůty pro vyjednání dohody. |
Dosaženou dohodu musí odsouhlasit Evropský parlament i členské země tzv. superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje. |