Dohoda mezi Kyjevem a Moskvou krachuje na podobě neutrality

„Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis,“ řekl Dmitrij Peskov ve středu dopoledne na tiskové konferenci k možnému modelu neutrality podle švédského či rakouského vzoru. To znamená odklon od původního požadavku celkového odzbrojení.

Ruský vyjednavač Medinskij řekl, že „Ukrajina nabízí rakouskou a švédskou podobu neutrality“ s tím, že by si zachovala vlastní armádu i námořnictvo. To však Kyjev popřel.

„Chápeme snahu našich partnerů zůstat iniciativní stranou v procesu rozhovorů. Odtud slova o švédském nebo rakouském modelu neutrality. Ale Ukrajina je nyní ve stavu války s Ruskem,“ odmítl ruské představy Podoljak a dodal: „Model může být pouze ukrajinský a s právně garantovanými zárukami bezpečnosti. Žádné jiné modely či varianty.“

Podoljak vysvětlil, co tento model znamená: „Za prvé absolutní záruky bezpečnosti. Platné a nejen protokolární. To značí, že signatáři záruk nestojí stranou v případě napadení Ukrajiny jako dnes.“

List The Financial Times ale uvedl s odvoláním na tři zdroje z vyjednávání, že rozhovory o přijetí patnáctibodového plánu výrazně pokročily. Pokud bude Ukrajina souhlasit s neutralitou, nevstoupí do žádného vojenského paktu, nebude mít na svém území zahraniční základny a přijme omezení svých ozbrojených sil, vstoupí v platnost příměří a ruská vojska se stáhnou. Podle Zelenského však zahraniční základny už nyní nedovolují stávající zákony.

Není ale jasné, jaké by měly být západní garance bezpečnosti Ukrajiny a jestli budou přijatelné pro Moskvu. Podle listu The Financial Times by je měly poskytovat USA, Británie a Turecko, tedy členské země NATO.

Územní celistvost Ukrajiny mělo garantovat budapešťské memorandum výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní, které zůstaly na jejím území po rozpadu SSSR. Podoljak také dodal, že garance musí zahrnovat okamžité vyhlášení bezletových zón nad Ukrajinou bez závislosti na nějakých byrokratických procedurách.

Vydání článku Podoljak nenechal bez komentáře. „Jenom stručně. FT zveřejnily návrh, který představuje pozici ruské strany. Nic víc. Ukrajinská strana má svoje vlastní návrhy. Jediné, co v této chvíli potvrzujeme, je (návrh) příměří, stažení ruských vojsk a bezpečností záruky několika zemí,” napsal.

Představitelé Ruska i Ukrajiny v posledních dnech opatrně hovořili o pokroku či záblesku naděje ve vyjednáváních. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uvedl, že Ukrajina už nevstoupí do NATO, zní postoje obou stran nyní realističtěji.

Podoljak však trvá na stažení ruských jednotek ze všech území, které okupují od začátku invaze 24. února, a to jak v okolí Kyjeva a na severu země, tak na pobřeží Černého a Azovského moře, což by znamenalo, že Rusko nezíská pozemní spojnici s anektovaným Krymem.

Otázkou také zůstává statut území, které od roku 2014 okupuje Rusko a jeho spojenci z řad separatistů, kteří si kladou nároky na celou Doněckou a Luhanskou oblast.

Mnozí ukrajinští představitelé jsou k možné dohodě skeptičtí a mají pocit, že Vladimir Putin se jen snaží získat čas na přeskupení jednotek. Ve středu ruský prezident řekl: „Nikdy nedovolíme, aby se Ukrajina stala opěrným bodem pro agresivní akce proti naší zemi.”

Drobné světlo naděje ve středu zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, byť zdůraznil, že rozhovory jsou obtížné. V rozhovoru pro televizi RKB zopakoval ruské požadavky na dlouhodobé zajištění bezpečnosti Ruska, ochranu ruskojazyčného obyvatelstva nebo zabránění bujení neonacismu na Ukrajině. Padla tak tvrzení, že Rusko už neusiluje o denacifikaci Ukrajiny.