Článek
Tisíce demonstrantů nejprve ve čtvrtek dorazily ke kancelářím vládnoucího Gruzínského snu v Tbilisi a v Kutaisi. Vadí jim přerušení jednání o vstupu do EU, které vnímají jako zradu národních zájmů, protože cíl integrace do Unie je i součástí gruzínské ústavy. Policie je rozehnala s použitím slzného plynu, vodních děl a obušků. Počet zraněných demonstrantů není znám, ale ministr vnitra Vachtang Gomelauri si postěžoval, že provokovali, poničili infrastrukturu a „ošklivě zranili“ 32 policistů.
Podle záběrů z páteční noci byla policie na protestující druhý den lépe připravená. Přesto jich znovu dorazily tisíce, postavili improvizované barikády a na náměstí v Tbilisi založili ohně. Na místě byli i představitelé gruzínské opozice včetně bývalé poslankyně Elene Choštariaové, které policisté o den dříve zlomili ruku. „Nepodvolíme se, nevzdáme se a myslím, že by se mezinárodní společenství mělo zamyslet, jak podpořit lidi, kteří skutečně věří v evropské hodnoty,“ řekla.
Policie protest rozehnala až v sobotních ranních hodinách za použití velmi podobných metod jako o den dříve, uvádí agentura Reuters. Demonstranti však slibují, že se budou do centra Tbilisi vracet každou noc tak dlouho, dokud vládě a policii nedojdou síly.
Gruzínské ministerstvo vnitra uvedlo, že policie v hlavním městě za uplynulou noc zadržela 107 lidí.
Ruská vláda, ruské metody. Prezidentka Gruzie odsoudila tvrdý zásah policie proti demonstrantům
Gruzínský sen v Gruzii vládne od roku 2012. Založil ho miliardář Bidzina Ivanišvili, který svůj majetek vydělal podnikáním v Rusku. Strana podle jejích kritiků zemi dlouhodobě posouvá od EU směrem do ruské sféry vlivu. Mohutné protesty v Gruzii letos nejprve vyvolalo přijetí zákona inspirovaného podobnou normou, již k potírání odporu používá Kreml. Instituce přijímající více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí se podle něj musí registrovat jako agent zahraničních mocností.
Další vlna protestů přišla po říjnových volbách, které Gruzínský sen navzdory předvolebním průzkumům za podezřelých okolností oficiálně vyhrál. Konkrétně volební pozorovatelé informovali o případech zastrašování voličů, kupování hlasů i fyzického násilí. Poslanci opozice teď bojkotují zasedání nového parlamentu stejně jako prezidentka země Salome Zurabišviliová, která jej prohlásila za „neústavní“.
Zákonodárci EU vyzvali Gruzii k opakování voleb, které ve čtvrtek rezolucí popsali jako nejnovější fázi „zhoršující se demokratické krize“, a navrhli též uvalení sankcí na Ivanišviliho a současného gruzínského premiéra Irakliho Kobachidzeho. Gruzínská vláda zareagovala odložením veškeré agendy ke vstupu země do EU nejdříve na rok 2028.
Kobachidze po tomto rozhodnutí uvedl, že Gruzie bude o členství v EU usilovat i nadále, ale učiní tak s „důstojností“ a za vlastních podmínek. Dále zkritizoval Evropské politiky za urážky gruzínské vlády a EU obvinil z „vydírání“, rekapituluje události, které vedly k nejnovější vlně mohutných protestů, BBC.