Do Polska přišlo už 2,4 milionu uprchlíků

Vláda a parlament schvalují jedno opatření za druhým na pomoc uprchlíkům, ale hlavní tíhu převzali obyčejní Poláci. Otevřeli svá obydlí a přijali do nich cizí lidi na útěku před válkou, hlavně ženy, děti a starší občany Ukrajiny. Kupují jim jídlo a oblečení, přispívají na konta dobročinných organizací.

O střechu nad hlavou se dělí i lidé, kteří žijí skromně. Počáteční entuziasmus ale začíná opadávat. Mnozí jsou už unavení, a tak si sami kladou otázku, jak dlouho ještě dokážou s takovým nadšením pomáhat, i když netvrdí, že pomoci litují. Na sociálních sítích se stále objevují názory lidí, kteří se nezištně dělí i o to málo, co mají, současně s tím ale přiznávají, že se dostávají do úzkých.

To je i případ paní Urszuly z Varšavy, která sama vychovává 2,5letého syna. Má byt o rozloze 45 metrů čtverečních se dvěma pokoji, z nichž jeden poskytla 29leté Sofii z Kyjeva a jejímu malému dítěti.

„Ona i dítě stále zvracejí, trpí úzkostmi, celé noci nespí a já s nimi. Pomáhám, jak můžu, protože chci, ale není to snadné. Ráno utíkám do práce, dávám dítě do jeslí, ale už nezvládám stát na nohou,“ řekla Urszula portálu onet.pl. „Nemůžu teď Sofii říci, že musí odejít, propadla bych se hanbou. Přiznávám ale, že jsem vše nedomyslela,“ dodává Urszula.

Podobných případů je hodně. Mnozí uprchlíci mají stavy úzkosti, uzavřeli se do sebe, touží po návratu domů, ale ne všichni se mají kam vracet.

Na internetu se mezitím šíří nepravdivé zprávy, že Ukrajinci teď mají přednost před Poláky v nemocnicích a že lékaři některé pacienty posílají domů nevyléčené, aby uvolnili lůžka nemocným uprchlíkům. Představitelé nemocnic i sami lékaři to vyvracejí, ale ne vždy to zabírá, poznamenal portál onet.pl.