Článek
Nejvíce jich nadále přichází ze Sýrie (letos v říjnu 3301) a Iráku (1997). Postupně stoupá počet žadatelů z Turecka (1059). V první desítce zemí jsou ještě Afghánistán, Nigérie, Írán, Eritrea, Somálsko, Gruzie a Rusko.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Jamajka“ kvůli imigraci drhne
Právě na tom, jak se v budoucnu stavět k uprchlíkům, se zadrhly sondážní rozhovory o vytvoření tzv. jamajské vládní koalice, nazvané podle barev vlajky tohoto karibského ostrova, upozorňují němečtí pozorovatelé.
Společné průsečíky hledají vyjednávací týmy křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové, bavorské CSU, Zelených a liberálů z FDP. „Nejvýraznější rozpory přetrvávají mezi CSU a Zelenými. CSU chce zřídit po celé zemi uprchlické tábory, v nichž by běženci zůstávali, dokud úřady nerozhodnou o jejich žádostech o azyl. To ale Zelení kategoricky odmítají,“ připomněla televize ZDF.
Druhou překážkou, na níž si vyjednávači – přinejmenším prozatím – vylámali zuby, je slučování rodin Syřanů a Iráčanů, jimž úřady přiznaly právo na azyl či jim ho už udělily. „Možnost spojit rodiny považujeme za alfu a omegu,“ citoval list Frankfurter Rundschau Katrin Göringovou-Eckardtovou, šéfku poslanecké frakce Zelených ve Spolkovém sněmu. „Máme za to, že rodiny patří k sobě, jinak nelze hovořit o integraci,“ dodala.
Ostatní strany včetně CDU ale chtějí slučování zastavit i v příštím roce. Zelení si přitom navíc ještě pohrávají s myšlenkou, že by za svými příbuznými mohly do Spolkové republiky přijet i rodiny utečenců bez uděleného azylu, tedy osob s tzv. právem na rozšířenou ochranu, což de facto znamená všichni zbývající.
Mediální válka
Týdeník Focus Zeleným vytkl, že až dosud nepochopili osudový význam otázky utečenců pro Německo. „Nekontrolované přistěhovalectví odehnalo milióny voličů od CDU, CSU a sociální demokracie a zajistilo víc než 90 poslanců ve Spolkovém sněmu Alternativě pro Německo,“ upozornil.
„Zaopatření uprchlíků všech kategorií stojí ročně mezi 20 až 30 miliardami eur (5,1 bil. až 7,7 bil. korun). Přes 600 tisíc ilegálních přistěhovalců žije ze sociálního systému. Dělají potíže v obcích i spolkových zemích, což pranýřoval třeba Boris Palmer, starosta města Tübingen za Zelené,“ dodal.
Kvůli uprchlíkům vzplála mediální přestřelka mezi bulvárním deníkem Bild a týdeníkem Der Spiegel. Zástupci Bildu předali pracovníkům Úřadu spolkové kancléřky v Berlíně krabice s 22 tisíci vytištěných faksimile e-mailů, faxů a dopisů. Pisatelé v nich Merkelovou žádají, aby převzala „za svou, tedy šéfovskou věc repatriaci zločinců z řad migrantů“.
„Bude-li Merkelová zvolena počtvrté, může si ušetřit koaliční smlouvy. Stačí, když vyjde před svůj úřad a nechá si od Bildu vysvětlit, co má dělat,“ napsal k tomu jedovatě Spiegel.