Článek
Web tvnoviny.sk v této souvislosti konstatoval, že v neděli jsou kostely jakžtakž plné věřících, ale o pracovním týdnu se zde modlí jen ti nejzbožnější. „Výzkum ukázal, že přes 26 procent dotázaných chodí do kostela alespoň jednou týdně. Téměř 40 procent jednou za měsíc a méně. Do kostela nevkročí vůbec třetina Slováků,“ uvedl web. Víra je výrazně doménou žen a lidí ve věku nad padesát let.
Biskup František Trstenský se však o věřící a církev nebojí. „V devadesátých letech jsem viděl velkou euforii po pádu totality. Nadšení. Pak jako kdyby ta společnost viděla, že jsou tu i jiné možnosti a lákadla, které nabízí tento svět,“ řekl. Podle biskupa však lidé v současnosti opět hledají něco hlubšího.
Deník Pravda připomněl, že Slovensko v roce 2000 podepsalo s Vatikánem smlouvu, že bude církve finančně podporovat. Peníze od státu si přerozdělují podle počtu věřících. „Od Nového roku se výše příspěvku odvíjí od míry růstu minimální mzdy,“ uvedl list.
Většina finančních prostředků od státu jde na výplaty duchovních. „Zbytek se využívá na bohoslužební a charitativní aktivity, platby za energie a na stravu. Církve se rovněž starají o historické památky, vykonávají aktivity v oblasti vzdělávání, zdravotnické a sociální pomoci a v mnohém často suplují stát,“ uvedla Pravda.
Církve dostanou letos od státu přes 63 milionů eur (1,6 miliardy korun) a v roce 2026 to bude přes 69 milionů eur (přes 1,7 miliardy korun). Nejvíc dostane římskokatolická církev, k níž se podle sčítání lidu v roce 2021 hlásí tři miliony lidí. Téměř 1,3 milionu obyvatel Slovenska se hlásí k ateistům.