Do europarlamentu se dostala řada exotů, na seznam se probojoval i Turek

Na prvním místě seznamu se objevil čtyřiadvacetiletý kyperský youtuber Fidias Panayiotou. „Kyperský vtipálek na YouTube, který natočil vlog o svém rozchodu,“ uvedl bruselský list. Panajotu toho samozřejmě natočil daleko víc, například video, ve kterém tvrdí, že žil sedm dní zdarma na letišti, nebo videa, v nichž zkouší různé nebezpečné sporty. Na platformě YouTube ho sleduje přes dva a půl milionu lidí.

Čtyřiadvacetiletý influencer se nechal slyšet, že jeho politická cesta nebude končit v europarlamentu. Chtěl by totiž v budoucnu založit svoji vlastní stranu.

Šestasedmdesátiletá chovatelka dobytka, důchodkyně Galata Alexandrakiová se dostala do europarlamentu, aniž by vedla jakoukoli kampaň. Neposkytla dokonce ani jeden rozhovor.

Přesto získala mandát za nacionalistickou stranu Elliniki Lysi (Řecké řešení). Na internetu má téměř nulovou digitální stopu, její fotografie je tak nemožné dohledat. Kromě jedné, kterou má řecký deník Ekathimerini. Tomu přitom řekla, že vůbec nechápe, jak mohla být zvolena a že je v šoku.

„Nevím, jak se to stalo,“ okomentovala překvapivou situaci v prvním televizním rozhovoru.

Zvolena byla i devětatřicetiletá Ilaria Salisová, italská antifašistická aktivistka, která je v Maďarsku obviněna z pokusu o vraždu. Měla totiž napadnout lidi na krajně pravicové akci v Budapešti, kvůli čemuž byla od loňského února ve vězení, od května posléze v domácím vězení.

Na svoji kandidátku ji přitom v dubnu vložila Aliance zelených a nezávislých (ANS) s tím, že pokud by byla zvolena, využila by svoji poslaneckou imunitu k tomu, aby byla propuštěna na svobodu. Podle agentury AP se tak posléze stalo a v sobotu 15. června již byla doma u rodičů ve městě Monza.

Pětašedesátiletý Petras Gražulis byl zvolen za litevskou Unii pro lidové záležitosti a spravedlnost. V Litvě se přitom jedná o velmi kontroverzní osobu. V loňském roce byl totiž zbaven mandátu v litevském parlamentu poté, co hlasoval jménem jiného nepřítomného zákonodárce.

Dostal za to desetiletý zákaz kandidování. Ten se ovšem netýká voleb do Evropského parlamentu. Gražulis také čelí trestnímu stíhání za homofobní výroky. Státní vysílací společnost LRT ho označila za „jednoho z nejbarvitějších politiků v Litvě, který si vybudoval pověst výpady proti právům LGBTQI“.

Polák Grzegorz Braun je členem krajně pravicové strany Konfederace a podle listu Politico má zálibu v ničení náboženských symbolů. Nechvalně totiž proslul tím, že v polském parlamentu při oslavě židovského svátku Chanuka postříkal zapálený svícen chanukija hasicím přístrojem. Svátek světel připomínající vítězství Makabejců nad Seleukovci ve 2. století př. n . l. označil za „satanistický kult“.

O polských Židech mluvil jako o „nepřátelích Polska“. Loni navíc poničil vánoční stromek ozdobený vlajkami EU a Ukrajiny.

Nepotismus v politice není ničím novým. Jeden takový případ teď zažívá Francie, za kterou se do europarlamentu dostala krajně pravicová politička Sarah Knafová, přítelkyně též krajně pravicového bojovníka proti islámu, novináře, spisovatele a politika Érica Zemmoura, který v v roce 2022 také kandidoval na prezidenta. Knafová byla zvolena na kandidátce jeho politické strany Reconquest. Spíše by se dala označit za milenku, Zemmour je totiž ženatý. V roce 2022 byl kvůli protimuslimským výrokům obviněn.

Další z řady zvolených krajně pravicových europoslanců je Španěl Alvise Pérez, který chce „zničit systém a vybudovat ho znovu od nuly“. Sám sebe prohlašuje za pronásledovatele „zkorumpovaných lidí a zločinců“, je známý protesty proti interrupcím, chlubí se plány na výstavbu největší evropské věznice a zaměřuje se na přistěhovalce, píše El Pais, který dále citoval jeden z jeho výroků namířených na novináře: „Novináři jsou mediální informační děvky.“

Tou samozřejmě není, je podle ní pouze pojmenovaná. Zvolenou řeckou europoslankyní je totiž Afroditi Latinopoulouová, která byla dříve vyloučena ze strany Nová demokracie poté, co se vysmívala televizní moderátorce.

Mandát získala za stranu Hlas rozumu, která prosazuje doživotní osvobození od daní pro ženy, které mají čtyři a více dětí. Je také proti interrupcím a imigraci a chce zakázat členům LGBTQI komunity pracovat ve školství.

Na seznamu bruselského listu se jako devítka objevil i český závodník Filip Turek. „Racist driver, sorry racing driver,“ komentoval ho list Politico za použití anglické slovní hříčky kombinující významy slova „race“ (rasa i závod). Dodal k němu, že si libuje v nacistických pozdravech a že bude reprezentovat stranu Motoristé sobě.

Za německou stranu Die Partei (Strana) úspěšně kandidovala německá spisovatelka Sibylle Bergová. Jde o jednu z nejčtenějších autorek v Německu, která podle Politica kandidovala za „satiristickou Stranu Martina Sonnenborna“, novináře a politika, který stranu v roce 2004 založil a sám je od roku 2014 europoslancem. Mandát přitom obhájil i v posledních volbách.

Bergová se v mládí vyučila loutkářkou a dříve pracovala v divadle ve Výmaru. Je ovšem také dramatičkou, která používá nebinární zájmena do češtiny přeložitelná jako „oni/jim“ (v angličtině they/them).

Na poslední jedenácté pozici se umístil bývalý důstojník italské armády Roberto Vannacci, který se proslavil bestsellerem Svět naruby, v němž se kontroverzně vyjadřoval o ženách, homosexualitě a imigraci.

Stal se také hvězdou italských televizních talk show, kde opakovaně mluvil o Benitu Mussolinimu jako o „státníkovi“. Kandidoval za krajně pravicovou stranu liga, která ho umístila na první místo kandidátky.