Hlavní obsah

Do dvaceti let zmizí v části Alp ledovce, tvrdí glaciolog

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, prohlásil italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do 20 až 30 let.

Foto: Profimedia.cz

V Alpách nezadržitelně ubývají ledovce. Na snímku Zugspitze.

Článek

„Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 tisíc let,“ uvedl glaciolog. Odpovědnost za tento stav má podle jeho slov pouze člověk a jeho činnost.

„Od poloviny 80. let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod 3000 metry, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.

Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.

Ledovce tají po celém světě

Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.

Ve svých názorech se shoduje se švýcarskými a nizozemskými glaciology. Pokud se podle nich nesníží objem skleníkových plynů a do konce tohoto století stoupne teplota o dva stupně, zůstane na konci století jen 12, maximálně 30 procent objemu ledovců.

„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko - bez uvážení všech dalších zdrojů - by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až 30 centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec. „Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.

Související témata:

Výběr článků

Načítám