Článek
Dohady o jejím přesunu z Kodaně do bruselské centrály aliance ještě více přiživilo pondělní přijetí premiérky americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. Frederiksenová ale spekulace odmítá.
„Mám s americkým prezidentem dobré vztahy,“ vysvětlila cestu do Washingtonu 45letá sociálnědemokratická premiérka. „Vím, že kolují spekulace ohledně NATO, ale já se k tomu teď nebudu vyjadřovat,“ řekla v neděli večer dánské televizi TV2.
Danish PM Frederiksen: I am not a candidate for the job as Nato chief https://t.co/EvPfJ2fZsw
— Nordic News (@Nordic_News) May 31, 2023
Frederiksenová byla teprve začátkem roku potvrzena v premiérské funkci poté, co její strana loni v říjnu znova vyhrála parlamentní volby. Koalici vytvořila se dvěma liberálními stranami.
„Jsem jako dánská ministerská předsedkyně šťastná a už vícekrát jsem řekla, že nehledám jinou práci,“ řekla dále v interview premiérka. Podle médií se ale zdráhala říci kategorické „ne“ svému možnému stěhování z Kodaně do Bruselu.
Očekává se, že rozhodnutí o příštím generálním tajemníkovi NATO padne v polovině července na summitu aliance ve Vilniusu. Existuje tradice, že funkce náleží některému z evropských členů NATO, zatímco v čele velitelských struktur aliance stojí americký generál.
Tři Skandinávci v řadě
Uvnitř uskupení v poslední době opakovaně zaznívají hlasy, že by čelnou funkci v NATO měla poprvé vykonávat žena. V této souvislosti se už hovořilo o estonské premiérce Kaji Kallasové. Vůči ní však mají zejména některé západoevropské členské země aliance výhrady kvůli jejímu velmi tvrdému postoji vůči Rusku, zatímco Frederiksenová se až tak vyhraněně neprezentuje.
Proti Frederiksenové naopak hovoří fakt, že by se stala už třetí představitelkou některé ze skandinávských zemí v čele NATO v řadě. Před Stoltenbergem totiž funkci vykonával Dán Anders Fogh Rasumssen.
Přijetí Frederiksenové u Bidena se koná v den dánského státního svátku, kdy si Dánové připomínají výročí přijetí první demokratické ústavy 5. června 1849. Premiérka v rozhovoru s TV2 připustila, že termín v Bílém domě pro zástupkyni malé země jako Dánsko není žádnou samozřejmostí. „Můžeme být všichni hrdi na to, že naše malá země má ve světě takové uznání,“ dodala.