Hlavní obsah

Do Albánie dorazila první italská loď s migranty

Shëngjin

Italská vojenská loď s první skupinou migrantů dorazila do albánského přístavu. Podle agentury Reuters 16 mužů z Egypta a Bangladéše po registraci zamíří do tábora na bývalé vojenské základně Gjadër, který tam nechala zřídit Itálie. Migranti tam budou moci požádat o azyl a počkat na odpověď italských úřadů.

Do Albánie připlula italská loď s migrantyVideo: Reuters

Článek

Loď Libra vyplula z přístavu Lampedusa, uvedla agentura Reuters. Deset Bangladéšanů a šest Egpyťanů na její palubě po 36 hodinách plavby podle agentury Reuters dorazilo do albánského přístavu Shëngjin. Všichni byli zachráněni z vln Středozemního moře během cesty z Libye na malých a chatrných člunech.

Itálie minulý týden oficiálně otevřela dvě uprchlická centra. Středisko v Shëngjinu má sloužit jako zařízení pro identifikaci migrantů, v Gjadëru pak byl vybudován tábor, kde budou migranti pobývat, dokud italské úřady nerozhodnou o jejich žádosti o azyl.

Řím sem plánuje měsíčně umístit až 3000 žadatelů, které zachytí v mezinárodních vodách italská pobřežní stráž. Poté budou italští úředníci podle Reuters zpracovávat jejich žádosti o azyl. Řízení má trvat nejvýše čtyři týdny. Úspěšné žadatele Itálie přijme na svém území, neúspěšné pak čeká přímá deportace z Albánie do zemí jejich původu.

Foto: Vlasov Sulaj, ČTK/AP

První skupina migrantů dopravených z Itálie do albánského přístavu Shëngjin v doprovodu příslušníků italských bezpečnostních sil opouští loď. (16. října 2024)

Může jen Itálie. Albánie odmítla žádosti dalších zemí EU o umístění migrantů

Evropa

V obou zařízeních bude pracovat na 300 policistů, vojáků a soudců z Itálie. Podle odhadů budou roční náklady na provoz center zhruba 120 milionů eur (zhruba tři miliardy korun), přičemž velkým výdajem jsou právě náklady na italský personál.

Dohoda jen pro Itálii

Dohodu o migrantech podepsala loni v listopadu italská premiérka Giorgia Meloniová se svým albánským protějškem Edim Ramou. Je stěžejním prvkem politiky kabinetu pravicové premiérky: v její vládě totiž převažují protiimigrační strany.

Meloniová v úterý uvedla, že Itálie jde v tomto příkladem zbytku Evropy, a odmítla obavy z porušování lidských práv běženců. Albánský premiér Rama pak ale sdělil, že jeho země odmítla „řadu žádostí ze zemí EU o umístění tisíců migrantů“. Zdůraznil ale, že Tirana se rozhodla vyhovět pouze Římu, protože vůči Itálii má „historický dluh“.

„Albánie cítí vděčnost za desítky tisíc Albánců, které Itálie přijala po pádu komunismu v roce 1991, a také za podporu, kterou jí Řím poskytl v době hospodářského rozvratu v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019,“ vysvětlil Rama.

Do Itálie se za posledních 12 let po moři dostal více než milion migrantů. Drtivá většina se snažila rychle opustit přijímací střediska rozmístěná po celé zemi a hledala práci přímo v Itálii nebo zamířila do bohatších částí Evropy. Letos se počet migrantů připlouvajících z Afriky na Apeninský poloostrov snížil o 61 procent proti roku 2023. Podle italského ministerstva vnitra k 15. říjnu šlo o 54 129 lidí.

Čeští europoslanci se chtějí vypravit do centra pro uprchlíky v Albánii

Domácí

Výběr článků

Načítám