Článek
Dněperská vodní elektrárna dostala podle listu Ukrajinska pravda dva přímé zásahy a včetně hráze za noc na pátek celkem osm. Šéf Ukrhydroenergo Syrota řekl, že není jasné, zda se v jednom ze dvou energetických bloků vodní elektrárny podaří obnovit provoz.
„Blok číslo 2 je v kritickém stavu. Všechno je to kvůli těm raketovým úderům,“ řekl. Podle Syroty se nyní elektrárna připravuje k upouštění vody, protože turbíny ji nebudou moci „zpracovat“.
Po hrázi přehrady vede silnice spojující oba břehy města Záporoží. Jedna z ruských střel zasáhla autobus s pracovníky elektrárny, který tam jel. Podle Ukrajinské pravdy byly na místě nejméně dvě desítky zraněných. Silnice je nyní zavřená.
Plameny a dým nad Dněperskou vodní elektrárnou po ruském bombardování (22. 3. 2024)
Dněperská vodní elektrárna zásobuje nezbytnou „udržovací“ elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují Rusové. Úřady v pátek informovaly o tom, že atomová elektrárna přišla na několik hodin o připojení k hlavnímu vysokonapěťovému vedení. Její reaktory jsou odstavené, ale externí dodávky elektřiny potřebuje k jejich chlazení a dalšímu provozu.
Protržení přehrady by mohlo nejen narušit dodávky energie do jaderné elektrárny, ale mohlo by potenciálně způsobit obří záplavy podobné těm loňským po zničení Kachovské přehrady.
DniproHES je masivní stavbou z dvacátých a třicátých let minulého století. Stojí na Dněpru nad ostrovem Chortycja, kde kdysi byla Záporožská Síč, slavné ležení záporožských kozáků.
Přehrada padla už dvakrát
Tehdejší sovětská vláda elektrárnu propagovala jako ukázku industrializace země. Ve své době šlo o největší přehradu v Evropě a třetí největší na světě. Ocelové oblouky do mostu vyrobily a dodaly Vítkovické železárny.
Vodní dílo zahájilo provoz roku 1932. Instalovaný výkon činil 560 MW, rozdíl mezi hladinami Dněpru nad a pod přehradou činil 37 metrů, což umožnilo pomocí plavebních komor překonat dněperské prahy a zesplavnit řeku.
Ukrajinci dál od Kachovky se učí žít bez vody
Po útoku nacistického Německa na Sovětský svaz na konci června 1941 byla dne 18. srpna 1941 byla přehrada částečně vyhozena do vzduchu. Následná záplavová vlna s vyžádala obrovské množství obětí. Německé ztráty se odhadují na 1500 lidí, odhad ztrát sovětských vojáků i civilistů činí až 120 000 lidí.
Němci do léta 1942 přehradu opravili, na podzim 1943 se však opět přiblížila fronta. Dněperská vodní elektrárna měla opět vyletět do vzduchu, sovětští vojáci však dokázali část výbušnin zneškodnit. Přesto byla část přehrady dost poničena. Provoz se podařilo obnovit v roce 1950.
„Trochu jsme se přepočítali.“ Zpráva z Telegramu naznačuje ruský podíl na zničení Kachovské přehrady
