Článek
Pro mnohé ztělesňovala fotka Eve veškerou hrůznost manchesterského útoku, kdy 22. května večer atentátník zaútočil v hale plné dětí a adolescentů, přičemž zabil 22 osob a desítky dalších zranil. Nejmladší oběti bylo osm let, nejstarší 51, z 59 hospitalizovaných byl tucet dětí do 16 let.
Eve Seniorové je jen 14 let, i když na snímku vypadá starší, protože se oblékla a nalíčila na koncert své oblíbené zpěvačky. Při výbuchu stála jen pět metrů od útočníka Salmana Abediho a v těle jí skončilo 14 střepin, které jí museli vyjmout z nohou. Na záběru ji odvádějí zdravotníci, protože nemůže kvůli střepinám dobře jít. Nohavice džínů jí odřízli, aby ji mohli obvázat.
Ještě v červnu chodila Eve jen s obtížemi v důsledku poškození nervů. Nohy jsou pro ni o to důležitější, že je talentovanou tanečnicí. Doktoři jí řekli, že ji čekají měsíce rehabilitací a možná i další chirurgické zákroky.
„Někteří moji přátelé nechápou, jak dlouho to může trvat. Myslím, že to nechápu ani já,” řekla v červnu Eve. Když měla špatný den, bylo to s ní velmi složité, dodali rodiče.
V červenci už chodila bez berlí. Dělala velké pokroky, ale jí samotné to nestačilo. „Mám pocit, že se vůbec nezlepšuju. Vím, že to tak není, ale tak se mi to zdá, protože bych chtěla dělat všechno jako dřív,” řekla při rehabilitačním cvičení.
Podle maminky Natalie však Eve urazila od atentátu velký kus cesty: „Eve je mnohem pohyblivější.“
Návrat na místo činu
Matka s ní zašla i na místo činu, do haly Manchester Arena. Jako mnoho dalších přeživších dostala rovněž nabídku vrátit se tam ještě před jejím znovuotevřením.
„Měla jsme opravdu strach tam jít,” řekla Eve, „před vstupem jsem brečela, ale jakmile jsem vešla dovnitř, cítila jsem větší klid.”
Její matka si vstupní bránu stadionu dlouho po útoku představovala jako chladné a hrozivé místo, ale to se po návštěvě změnilo. Řekla, že tam nalezla „trochu míru”.
Eve útok pomohl vyzrát. „Před Manchesterem jsem netušila, čím bych chtěla být, až vyrostu. Ale když jsem byla v nemocnici a viděla jsem, co všechno dělají zdravotní sestry a jak jsou schopné... Až budu starší, chci být sestřičkou,” řekla dívka.
Mladší sestra prožila šok
Na koncertu byla i Evina sestra Emilia, které tehdy bylo jen jedenáct let. Po explozi se ji snažil odnést v náručí její otec Andrew, i když je na to už to moc vysoká. Když se dostala za policejní pásky, řekla potichu svým prarodičům, že ona je jedním ze šťastlivců.
Byla obdivuhodně klidná a formulovala jasně. „Prošli jsme bránou a najednou nám něco žhavého přeletělo nad hlavami. Všichni jsme okamžitě šli k zemi,” popsala dění Emilia hned po útoku. Její matka a sestra v tu chvíli stále čekaly na převoz do nemocnice. Ona si otřela obličej a řekla: „Má sestra je na tom opravdu špatně.“
O čtyři týdny později Emilia prozradila, že od stadiónu v Manchesteru odcházela přesvědčená, že její sestra umírá.
Rodiče se obávají o její psychické zdraví. „Všechno to vidím. Vidím záblesky toho výbuchu,” říká Emilia. „Vidím lidi letící vzduchem, nejspíše mrtvé. Přehrává se mi to a pak se to zastaví. Jako by to moje mysl vyfotila. Takhle to vidím, když si na to vzpomenu,” popsala dívka doma v Bradfordu, zatímco otec naslouchal.
Zatímco jsou Eve a Natalie v péči fyzioterapeutů, Emilia vybarvuje omalovánky, aby vytěsnila nepříjemné představy. Přes všechno, co prožila, necítí vůči Salmanovi Abedimu nenávist: „V životě musíte odpouštět a zapomínat, jinak se nikam neposunete.”
Na atentát ale rodina nezapomene: „Změní vám to úhel pohledu. Součástí naší rodiny bude vždy Manchester,“ řekl otec.