Hlavní obsah

Diplomaté i úředníci se pustili do Mayové kvůli brexitu

Londýn

Britská premiérka Theresa Mayová se rychlým jmenováním nového velvyslance Británie při Evropské unii pokusila zmírnit kritiku, které její kabinet čelí po náhlém odchodu špičkového diplomata Ivana Rogerse. Ten odstoupil jen pár měsíců před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy kvůli neshodám s členy kabinetu.

Foto: Neil Hall, Reuters

Theresa Mayová

Článek

Rogers si mimo jiné stěžoval, že ministr pro odchod Británie z EU David Davis a ministr obchodu Liam Fox coby hlavní stoupenci brexitu vůbec nechápali, co jim říkal o tom, jak těžký úkol před sebou nyní mají.

Prominenti soudí, že to premiérka nezvládá

K Rogersově kritice se vzápětí přidala řada prominentních diplomatů a státních úředníků, podle nichž Mayová přípravy na brexit nezvládá. Nejmenovaný zdroj uvedl, že vláda netuší a neví, jak zemi z EU vyvést, a všechny nedostatky svaluje na byrokratický aparát.

„Vláda obtížně vypracovává strategii odchodu, a pokud od ní Ivan necítil žádnou podporu, je to velmi špatný signál,“ uvedl sir Simon Fraser, bývalý vrchní kancléř ministerstva zahraničí z let 2010 až 2015. Také další prominenti varují, že dohoda Británie s Unií dopadne špatně, budou-li diplomaté z vyjednávání vytlačeni.

Zkušený Barrow má kritiky umlčet

Premiérka zkouší kritiky umlčet tím, že na post nového velvyslance při EU jmenuje dlouholetého činitele ministerstva zahraničí, zkušeného Tima Barrowa (52), který byl v letech 2006–08 velvyslancem na Ukrajině a pak v Rusku (2011–15). Barrow působí na ministerstvu zahraničí od roku 1986. Ačkoli tvrdé jádro stoupenců brexitu doufalo, že se na Rogersově postu objeví někdo z jeho řad, Barrow má pověst velkého znalce poměrů v Bruselu.

Mayová tento měsíc chystá první zásadní projev o postoji své vlády k Unii. Podle očekávání zopakuje svůj slib, že Londýn odstoupí od volného pohybu osob.

Norská premiérka: Londýn neumí vyjednávat

Ohledně britských vyhlídek do budoucna je skeptická i premiérka Norska, jehož vztah s EU je občas Británii dáván jako vzor po vystoupení z Unie.

„Když s Brity diskutujeme, někdy cítíme, že jejich rychlost je omezena faktem, že již tak dlouho nevyjednávali (sami),” prohlásila předsedkyně norské vlády. „Bojím se velmi tvrdého brexitu, ale doufám, že najdeme lepší řešení,” dodala.

Norsko není členem EU, ale přes ESVO (Evropské sdružení volného obchodu, které Británie spoluzakládala) je zapojeno do jednotného vnitřního trhu Unie. Někteří příznivci brexitu věří, že Londýn může navázat s EU podobný vztah jako Norsko.

Solbergová se loni v červnu vyjádřila zdrženlivě k možnému návratu Británie do ESVO. Tím Oslo komplikuje snahu Londýna udržet si i po brexitu přístup na lukrativní vnitřní trh EU. Británie byla zakládajícím členem ESVO v roce 1960. O třináct let později ale přestoupila do Evropského hospodářského společenství, z něhož posléze vznikla EU.

Související články

Unie odstartovala přípravy na brexit

Británie ještě svůj odchod Unii neoznámila, ale Unie už ve čtvrtek na svém posledním letošním summitu začala jednat o podobě výstupních jednání. Unijní...

Výběr článků

Načítám