Článek
Deutsche Welle (DW) píše, že Andrej Babiš sice umístil své impérium Agrofert do svěřenského fondu, ale stále je prý považován za muže v pozadí. Babiš tato tvrzení dlouhodobě odmítá a trvá na tom, že postupoval podle zákona „lex Babiš“ a že s Agrofertem od vložení do svěřenského fondu nemá nic společného. O holdingu hovoří jako o své „bývalé firmě“.
Českého premiéra reportáž označuje za miliardáře a populistu, který vystupuje jako tvrdý odpůrce migrace a nelegálního přistěhovalectví, což mu přináší hlasy mnoha voličů.
Agrofert podle DW ve svých provozech zaměstnává řadu agenturních pracovníků ze zemí mimo EU, včetně Vietnamu, Ukrajiny a Mongolska. Bez nich by se Agrofert, stejně jako mnoho jiných firem v zemi, musel těžce vypořádávat s extrémním nedostatkem pracovních sil. Tito zaměstnanci jsou ale placeni mizerně a většina z nich přišla do České republiky za velmi pochybných okolností, píše DW.
Za vízum zaplatil 320 tisíc
Němečtí novináři popisují příběh 36letého Vietnamce, který vystupuje pod jménem Van Ga Nguyen. Serveru vylíčil, jak se jako vyučený svářeč vydal do Česka s vidinou vydělat si slušné peníze. Doma nechal manželku a dvě děti. Dvouleté pracovní vízum získal přes vietnamského zprostředkovatele, kterému zaplatil v přepočtu bezmála 320 tisíc korun. Bez něj by to prý bylo nemožné. Při pohovoru na české ambasádě znal podle svých slov všechny otázky předem.
„Sliboval mi lehkou práci v továrně drůbež za zhruba tisíc dolarů měsíčně,“ říká Nguyen. To je asi pětinásobek průměrné měsíční mzdy ve Vietnamu. Muž si kvůli získání víza vzal několik úvěrů a výrazně se zadlužil. V dubnu 2016 začal pracovat ve Vodňanské drůbeži v Mirovicích, která spadá pod Agrofert. Byl tam zaměstnán spolu s dalšími čtyřmi desítkami Vietnamců.
Reportáž Vodňanskou drůbež označuje za známou špatnými pracovními podmínkami a údajným nelegálním zaměstnáváním. Van Ga Nguyen to také zažil, píší němečtí novináři. Pracoval na samém začátku výrobní linky a během své směny musel na háky zavěsit buď tisíce živých kachen, nebo již zabitých kuřat. „Byla to špinavá, částečně krvavá, velmi nehygienická a málo placená práce,“ tvrdí Vietnamec.
Měsíčně si vydělal v přepočtu asi 14 tisíc korun, což je jen o málo více než česká minimální mzda. Marně žádal o zvýšení platu a zhruba po roce ve firmě skončil podobně jako většina ostatních Vietnamců.
Deset Vietnamců ve dvou pokojích
Reportéři Deutsche Welle uvedli, že v prosinci 2018 ve firmě pracovali Vietnamci, Mongolové, ale také Ukrajinci a Rumuni. Někteří zahraniční pracovníci žijí v budově, která se nachází za továrnou. Je obložena bílo-žlutou dřevotřískovou deskou, uvnitř je na podlahách linoleum. Společná je kuchyň a toalety. Ubytování nevyvolává příjemný dojem, píše server.
V podobně zoufalém stavu je vzdálenější ubytovna. V jednom dvoupokojovém bytě žije deset Vietnamců, jejichž příběhy jsou téměř totožné s příběhem Van Ga Nguyena. Tvrdí, že vydělávají méně než 15 tisíc za 200 pracovních hodin měsíčně a že nemají písemnou pracovní smlouvu. Za místo v ošumělém ubytování platí každý z nich téměř dva a půl tisíce.
DW tvrdí, že realita je v kontrastu s Babišovým ujišťováním ohledně významu dobrých pracovních podmínek. Reportéři napsali, že položili premiérovi Babišovi a jeho advokátům dotazy ohledně okolností, za nichž vietnamští pracovníci přišli do České republiky, a na pracovní podmínky v Mirovicích. Podle serveru zůstaly nezodpovězeny.
Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů tvrdí, že pro zahraniční pracovníky platí stejné podmínky jako pro české, a všichni podle jeho slov měli písemné pracovní smlouvy. Jakým způsobem jsou zahraniční pracovníci přijímáni, ale nevysvětlil, tvrdí reportáž.
České ministerstvo zahraničí DW sdělilo, že nemá informace o případech korupce při získávání pracovních víz nebo o podobných praktikách. Od léta 2018 je navíc program pracovních víz pro Vietnamce zastaven „z důvodů národní bezpečnosti“.
Chce jinam. A zase za tučný úplatek
Van Ga Nguyen je od svého odchodu z Vodňanské drůbeže v České republice nelegálně, neboť jeho dvouleté pracovní vízum bylo vázáno na pracoviště v Mirovicích. Nyní pracuje načerno ve stavební společnosti v malém městě na severovýchodě České republiky. Zatím má na krku dluhy ve výši 10 tisíc dolarů (zhruba 227 tisíc korun) a velmi lituje, že se do Česka vydal. Domů se vrátit nemůže, protože potřebuje vydělat peníze na zaplacení svých dluhů.
Nyní se chce pokusit získat legální práci v Maďarsku nebo Bulharsku. Opět s pomocí zprostředkovatele. A na otázku DW, kolik ho to bude stát tentokrát, odpověděl: „12 000 dolarů.“
| Vyjádření společnosti Vodňanská drůbež k článku Deutsche Welle |
|---|
| Autorovi jsme odpovídali již v prosinci 2018. Bohužel naše odpovědi poněkud opominul. Předně – se žádnými zprostředkovateli zahraničních dělníků Vodňanská drůbež rozhodně nespolupracuje. V České republice platí přísná ochrana zaměstnanců, která je navíc úřady kontrolována. Ve společnosti Vodňanská drůbež každý zaměstnanec pracuje s předem uzavřenou a podepsanou pracovní smlouvou, DPČ nebo DPP. Dočasně přidělení zaměstnanci agentur práce pracují na základě rámcové smlouvy a dohody o dočasném přidělení. Pro všechny kmenové zaměstnance ze zemí mimo EU platí stejné mzdové a pracovní podmínky jako pro kmenové zaměstnance z ČR a EU, včetně ubytování. Dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce mají stejné mzdové a pracovní podmínky jako kmenoví zaměstnanci. Chováme se podle legislativních pravidel, což dokládají i kontroly státních institucí, které v naší obchodní společnosti v poslední době proběhly. Ubytovny Vodňanské drůbeže, kde někteří zaměstnanci bydlí, splňují hygienické normy a jsou také hygienickou správou kontrolovány. Rozhodně odmítáme, že bychom my někoho ubytovávali ve dvoupokojovém bytě v počtu 10 osob. |