Desetitisícům žen voperovali nebezpečné prsní implantáty, v ČR se od dubna nesmí používat

"My od 2. dubna nesmíme PIP implantáty, plně hrazené pojišťovnami, voperovávat, naplánované operace se do vyřešení celé záležitosti odkládají," uvedl plastický chirurg kliniky ESThÉ Karel Urban a dodal "„Chtěl bych ale varovat před panikou. Samotné popraskání implantátu ještě neznamená, že žena akutně čelí nějakému zdravotnímu riziku."

Jeho slova potvrzují, že i v ČR byly použité sporné implantáty od firmy Poly Implant Prothesis (PIP). Počet žen, kterým byly voperovány, není znám.

Veronika Petláková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Novinkám potvrdila, že se po propuknutí skandálu SÚKL těmito implantáty zabýval. "SÚKL obdržel první zprávy francouzské kompetentní autority (AFSSAPS) o zákazu prodeje, distribuce a exportu PIP implantátů již v dubnu minulého roku. Tento zákaz byl odůvodněn zvýšeným počtem hlášení nežádoucích příhod v souvislosti s používáním těchto implantátů, a následně provedené inspekce u výrobce zjistila neshody v používaném materiálu při výrobě," uvedla Petláková.

Zmínila se i o opatřeních zavedených s tímto případem: "U pacientek s implantátem PIP bylo vydáno doporučení  k maximální pečlivosti při kontrolách, případně k vyšší frekvenci kontrolních vyšetření. Veškeré PIP implantáty byly staženy a nejsou již nadále používány."

Petláková ale dodala jednu pozitivní zprávu: "Státní ústav pro kontrolu léčiv nemá hlášeny nežádoucí příhody dávané do souvislosti s prsními implantáty PIP, které byly implantovány na našem území."

Za posledních deset let více než 30 000 žen ve Francii a tisíce dalších v zemích, jako je Španělsko nebo Velká Británie, podstoupily zvětšení prsou s pomocí - jak později vyšlo najevo - potenciálně škodlivých transplantátů.

Společnost Poly Implant Prothesis (PIP) sídlící na jihu Francie byla jedním ze světových lídrů v produkci silikonových implantátů až do loňského roku, kdy vyšlo najevo, že ušetřila odhadem miliardu eur ročně používáním průmyslového silikonu namísto zdravotně nezávadných výplní do prsních implantátů. Obal kolem silikonu byl rovněž kazový a náchylný k prasknutí či prosakování.

Společnost zrušila provoz a více než 2000 žen na ni podalo žalobu. Demonstrují i propuštění zaměstnanci.

Soudně se prošetřuje i smrt ženy, která podlehla rakovině. Případ se vyšetřuje jako neúmyslné zabití.

Ve středu ženy s implantáty od firmy PIP uspořádaly první demonstraci před ministerstvem zdravotnictví. Stát podle jejich mínění neudělal dost a vláda by měla zaplatit za všechna operativní odstranění vadných implantátů, tvrdí protestující. "Už máme plné zuby toho, jak nad námi mávají rukou jako nad hloupými barbínami," řekla listu The Guardian jedna z protestujících žen, které byly implantáty PIP odstraněny kvůli rakovině. Mnoho dalších si stěžuje, že se nejčastěji setkávají s postojem "můžete si za to samy".

Většina z nich má nízké příjmy, na první operaci si vzaly půjčky a teď horko těžko shánějí další peníze, aby si mohly nechat vadné implantáty odstranit. "Vypukla vlna paniky," řekla Alexandra Blachereová, bývalá servírka z východní Francie, která si nechala zvětšit ňadra po třech těhotenstvích. Nyní vede spolek žen s vadnými implantáty.

Jednou z nich je i sedmapadesátiletá Sylvie. "Moje implantáty prosakovaly tak hrozně, že jsem měla v podpaží čtyři otoky plné silikonu, které bylo třeba odsát," vypráví o své sedmileté zkušenosti s PIP implantáty. Ty si nechala voperovat při modelaci ňader po rakovině prsu.

"V loňském roce jsem zjistila, že ty implantáty jsou vadné, ale tehdy jsem prodělávala chemoterapii, a tak jsem si je nemohla nechat okamžitě odstranit. Bylo to, jako bych měla v těle něco, co mi ho otravovalo stejně jako rakovina. Když o tom moc přemýšlíte, zadusí vás to. Musíte mít nervy z ocele, abyste přežili," dodala.

"Vždycky jsem trpěla depresemi a duševními problémy spojenými s vnímáním svého těla," řekla britskému listu The Guardian osmačtyřicetiletá žena z Normandie. "Vydělávám v továrně 1000 eur měsíčně. Nemohla jsem si dovolit operaci ňader, dokud mi nebylo hodně po čtyřicítce. Ale když jsem dostala implantáty, cítila jsem se lépe, mohla jsem vysadit antidepresiva, zvládat práci. A pak jsem zjistila, že ty implantáty jsou jedovaté. Vyšetření ukázalo, že je mám zatím v pořádku, ale stejně je nechám odstranit. Děsím se, že můžou kdykoli prasknout," dodala.

"Snažím se spát na zádech, pokud tedy vůbec usnu. Někteří lidé se snaží vyhnout tělesnému cvičení ze strachu, že se jim poškodí implantáty, ale já dělám těžkou práci u tovární linky. Jdu spát a cítím se mizerně, vzbudím se a cítím se mizerně. Je to jako žít s časovanou bombou uvnitř sebe," uvedla žena.

"Osm měsíců jsem s těmi implantáty kojila a teď se ptám, jestli to nemohlo ublížit mému dítěti," svěřila se dvaatřicetiletá Audrey z Azurového pobřeží. "S plochým hrudníkem jsem si nikdy nepřipadala jako žena. Po operaci jsem se cítila jako proměněná. Když jsem v televizi viděla reportáž o vadných implantátech, chtěla jsem si je nechat odstranit. Podle vyšetření se zdálo, že ty moje nejsou ani prasklé, ani neprosakují, ale při operaci doktor zjistil, že tam ve skutečnosti k průsaku došlo," dodala.

Francouzská kosmetická a plastická chirurgie patří k největším v Evropě. Prsní implantáty tu má 400 000 až 500 000 žen. Každý rok lékaři provedou odhadem 21 000 operativních zvětšení prsou, což je nejoblíbenější zákrok plastické chirurgie po liposukci a procedurách na odstranění vrásek. Studie provedená v roce 2009 ukázala, že ačkoli Francouzky patří k nejštíhlejším ženám v západní Evropě, mají zároveň největší komplexy týkající se vlastních těl a nejpřísnější požadavky na vlastní váhu.