Desetitisíce lidí nakažených HIV či žloutenkou z kontaminované krve: Selhali britští doktoři i vláda

V souvislosti s infikovanou krví zemřelo přibližně 3000 lidí a další budou podle BBC kvůli tomuto dlouhodobému pochybení zdravotníků dál umírat.

Dílčích vyšetřování skandálu od konce osmdesátých let proběhlo několik, stávající komise měla vyšetřit případ v celém rozsahu. Její vznik oznámila v roce 2017 tehdejší premiérka Theresa Mayová, slyšení následně začala v dubnu 2019. Zpráva komise nyní skandál označila za „opakované selhání“ ze strany doktorů, NHS, vlády i dalších lidí zodpovědných za bezpečí pacientů.

Komise upozornila, že hrozba nákazy z krve a krevních produktů byla známá, už když NHS v roce 1948 vznikla, veřejná zdravotní služba ale tato rizika ve zmiňovaných letech patřičně nezohledňovala. Dovážela třeba krevní produkty ze zahraničí včetně krve od vysoce rizikových dárců, jako byli američtí vězni či drogově závislí. Krevní produkty navíc nebyly dostatečně testovány, aby se zabránilo například nákaze žloutenkou. A když byla od roku 1982 známá i hrozba nákazy virem HIV, trvalo stejně další tři roky, než se krevní produkty před použitím začaly tepelně ošetřovat.

Předseda vyšetřovací komise, bývalý soudce nejvyššího soudu Anglie a Walesu Sir Brian Langstaff popsal rozměry celého skandálu jako „strašlivé.“ Úřady podle závěrů vyšetřování na hrozby nejen reagovaly příliš pomalu, ale následně se ještě snažily „skrýt pravdu“.

Langstaff úřady zkritizoval za nedostatek otevřenosti, vyšetřování a zodpovědnosti i za „obyčejné klamání“, jako je ničení dokumentů. Pacienti byli opakovaně nedostatečně informováni o tom, jaká nese jejich léčba rizika či jaké se jim nabízejí alternativy, ale v některých případech i o tom, že u nich vůbec propukla nákaza.

Počet obětí skandálu podle Langstaffa s každým týdnem dál roste. „Tato katastrofa nebyla nehodou. K nákazám došlo, protože autority – doktoři, krevní služby a několik vlád – nekladly bezpečí pacientů na první místo,“ uvedl.

Oběti skandálu spadají převážně do dvou skupin. První jsou hemofilici nebo lidé s podobnými poruchami, kvůli nimž se jim nesprávně sráží krev. V sedmdesátých letech minulého století totiž vešla do praxe nová léčebná metoda, v jejímž rámci byly chybějící látky pacientovi dodány z darované krevní plazmy. A právě tak docházelo k nákaze.

Druhou skupinu tvoří lidé, již obdrželi transfuzi během zdravotního zákroku, po zranění či rovnou po narození. Těm sice nebyla podávaná dovezená krev, ale i ta britská byla občas infikovaná, výrazně častěji tedy žloutenkou než virem HIV.

Langstaff již v předchozích dvou dílčích zprávách doporučoval kompenzaci pro oběti a jejich rodiny. Vláda již vyplácela 100 tisíc liber (2,9 milionu korun) pro přibližně 4000 nakažených nebo jejich ovdovělých partnerů, s plnou kompenzací však čekala právě na vydání finální zprávy.

Očekává se, že celkově kompenzace vyjdou na miliardy liber. Premiér Rishi Sunak by se v pondělí také měl jménem Velké Británie obětem oficiálně omluvit.