Článek
Evropská komise zatím s žádným návrhem balíku omezení nepřišla, očekává se to ale v příštích dnech, aby byl dostatek času na projednání sankcí. Šestnáctý balík by pak měl být schválen na konci února u příležitosti již třetího výročí zahájení ruské invaze.
Předsednickou zemí EU je nyní Polsko, které je velkým spojencem Kyjeva. Očekává se tedy, že nový balík unijních postihů by mohl být vůči Moskvě velmi tvrdý a mohl by Rusko výrazně zasáhnout.
Dokument podepsalo Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Podle informací ČTK ale zákaz dovozu ruského LNG nyní podporuje asi polovina členských zemí EU.
„Je potřeba, aby konečným cílem byl zákaz dovozu ruského plynu a LNG, a to co nejdříve,“ uvádí se v takzvaném non-paperu, tedy neformálním dokumentu určenému k debatě.
Čtrnáctý balíček sankcí, který byl schválen loni v červnu, již obsahoval zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). K úplnému zákazu ruského LNG ale Evropská komise nepřistoupila i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém.
Patnáctý balík sankcí byl schválen loni v prosinci a byl zaměřen zejména proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
Polsko podpořilo Trumpův požadavek vydávat pět procent HDP na obranu
