Článek
Zeman navrhl přemístění na „prázdná místa“ v severní Africe nebo na „neobydlené řecké ostrovy“. Řecku by výměnou za to podle něj mohl být významným dílem odpuštěn jeho zahraniční dluh.
„Jsme v Řecku a Řecko má spoustu neobydlených ostrovů a velký zahraniční dluh. Takže pokud máte tzv. hotspoty na řeckých ostrovech, byla by to svým způsobem splátka zahraničního dluhu,“ řekl Zeman.
Vzpomínáte si na osud Kassandry? Varovala před koněm v Tróji.
Český prezident během pobytu na konferenci pořádané bývalým šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem zopakoval, že masivní přistěhovalecká vlna do Evropy s sebou nese zvýšenou hrozbu útoků ze strany muslimských radikálů. „Jsem si jist, že existuje silné spojení mezi vlnou běženců a vlnou džihádistů. Lidé, kteří toto spojení popírají, se mýlí,“ uvedl Zeman.
Uprchlíci ze Sýrie a Iráku mají právo na ochranu
„Jsem pro deportaci všech ekonomických migrantů. Samozřejmě, že beru na zřetel, že v Sýrii, Iráku a dalších zemích probíhá krutá občanská válka. Ale o těchto lidech nehovoříme, hovoříme o ekonomických migrantech,“ vysvětlil prezident.
Doplnil, že jelikož válečných uprchlíků je „méně než třetina“ ze zhruba miliónu běženců, kteří do EU přišli loni, znamenalo by to vyhoštění stovek tisíc ekonomických migrantů. „Když mohli přijít, mohou také odejít,“ poznamenal Zeman.
Český prezident také jako už dříve vysvětlil, že nemá nic proti nemuslimským přistěhovalcům, například z Ukrajiny, Vietnamu, Ruska, Běloruska či Srbska. „Jsem pouze proti islámské migraci, protože se domnívám, že je zde naprostá neslučitelnost kultury.“
„Vzpomínáte si na osud (věštkyně) Kassandry? Varovala před koněm v Tróji. A měla pravdu,“ podotkl Zeman.
Prezidentův návrh na deportace není oficiální politikou České republiky, reagoval na Zemana ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Řekl to v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. „My samozřejmě nebudeme nikomu doporučovat, aby si dal na ostrovy migranty,” řekl Zaorálek.
Související téma:
Ekonomičtí migranti nemají v EU právo na azyl. Potíž je ale s jejich vyhošťováním, protože jejich mateřské země je většinou odmítají přijmout zpět. Týká se to afrických zemí, stejně jako Turecka či Pákistánu. EU v čele s Německem se snaží tuto praxi změnit, příslušné dohody se však zatím nedaří uzavřít.