Článek
„Přestali mluvit o denacifikaci a tak dál,“ řekl Arestovič. „Mluvili o tom, že Ukrajina zůstane mimo (vojenské) bloky, ale už na toto téma netlačili,” dodal.
„Mluvilo se hlavně o nerozmisťování určitých typů útočných zbraní na Ukrajině,“ sdělil Arestovič.
Podle něj redukce požadavků ukazuje, že Ruská federace chápe, že není možné, aby dosáhla politických cílů vojensky.
Poradce se nevyjádřil, jestli Rusko trvá na kapitulaci.
Rusové vstoupili do přístavu Mykolajiv u Černého moře, bojuje se
Teoretická dohoda o humanitárních koridorech
Zmínil i často zmiňovanou otázku humanitárních koridorů: „Se souhlasem obou stran vznikla teoretická dohoda o humanitární pomoci a humanitárních koridorech k obklíčeným ukrajinským městům.“ Tato dohoda by podle něj byla podporována mezinárodním společenstvím. Jednání o humanitárních koridorech ale ukazuje, že Rusko nemíní agresi brzo ukončit a stáhnout se.
Unian zmínil už dříve vznesené ruské požadavky, o nichž se psalo v médiích. Ukrajina by se měla zavázat, že zůstane mimo vojenské bloky, což by měla uzákonit a schválit v referendu. Samozvané separatistické republiky DNR a LNR by měly existovat v rozloze celé Doněcké a Luhanské oblasti, i když separatisté jejich většinu neměli pod kontrolou.
Krym, jehož navrácení požaduje Ukrajina, by se neměl aktuálně v dohodě řešit.
Rusko a Ukrajina se dohodly na možném dočasném příměří v humanitárních koridorech
Dvě kola jednání
První kolo jednání 28. února nepřineslo výsledky, vytvořila se ale platforma pro jednání další. Prezident Volodymyr Zelenskyj po něm řekl, že by Rusové měli přestat bombardovat ukrajinská města ještě před nastolením příměří.
Druhé kolo jednání se uskutečnilo 3. března, ale ukrajinská delegace na něm nedosáhla výsledků, které čekala. Shoda nastala jen ohledně humanitárních koridorů a dodávek potravin a léků na místa tvrdých bojů s tím, že by mohlo být nastoleno krátkodobé příměří v sektorech, kde bude probíhat evakuace.