Článek
Christiansen byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu „využíval svou autoritu duchovního vůdce“ a „zajišťoval činnost organizace“ Svědků Jehovových ve městě Orjol, v centrální části evropského Ruska, přestože „věděl o jejím zákazu“.
Soud odmítl argument obhajoby, že oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, představujícím minimální trest, poznamenala stanice BBC.
Putin: obvinění je nesmysl
Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Avšak v prosinci 2018 se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za naprostý nesmysl.
Putin připustil, že „jehovisté jsou také křesťané“ a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.
Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do Orjola, kde ho v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazbě.
Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175 tisíc členů. Po světě má asi osm milionů aktivních věřících. Hnutí mívá problémy s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13 tisíc osob.