Článek
46 % dotázaných mezi 15. a 22. lednem uvedlo, že USA pro Dánsko vnímají jako „velmi velkou hrozbu“ nebo „poměrně velkou hrozbu“. Severní Koreu pro porovnání vidělo jako hrozbu 44 % dotázaných a Írán 40 %. Jednoznačně nejvíce dotázaných, konkrétně 86 %, vnímá jako hlavní hrozbu Rusko, rekapituluje výsledky průzkumu deník The Guardian.
Grónsko, na kterém žije zhruba 57 tisíc obyvatel, bylo dříve dánskou kolonií, od roku 1979 je ale autonomním územím skandinávského království a kromě bezpečnostní a zahraniční politiky si vše řeší samo. V rámci autonomie je ukotveno i referendum o nezávislosti, které mohou Gróňané vyhlásit. Aktuálně pak na ostrově sílí hnutí za nezávislost.
78 % dotázaných Dánů uvedlo, že je proti prodeji ostrova USA, ale 72 % také uvedlo, že konečné rozhodnutí o jejich budoucnosti náleží Gróňanům. Již dříve zveřejněný průzkum ukázal, že 85 % Gróňanů je proti připojení ostrova k USA.
Závěry průzkumu byly zveřejněny ve stejném týdnu, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová po údajně „příšerném“ telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem navštívila Berlín, Paříž a Brusel, aby si zajistila podporu evropských spojenců.
„Chci zajistit, že celá Evropa stojí pospolu. Nejen ve spojení s Dánským královstvím, ale i v širším kontextu. Každý v Evropě vidí, že to teď s USA bude jiná spolupráce,“ řekla ke své cestě Frederiksenová.
Grónsko nechce být součástí USA, 85 procent lidí si připojení nepřeje
Trump tvrdí, že USA potřebují kontrolovat Grónsko, stejně jako Panamský průplav, z důvodů „ekonomické bezpečnosti“, a kontrolu nad ostrovem popsal jako „absolutní nutnost“. Již v roce 2019, během svého prvního funkčního období, dal svým poradcům za úkol, aby mu zjistili, jak by Spojené státy mohly ostrov koupit. V současnosti nicméně nevylučuje ani použití síly.
Grónsko disponuje ropou a zemním plynem, ale také surovinami používanými v zelených technologiích. Proto přitahuje pozornost nejen USA, ale například i Číny.
Pokud si státy BRICS vytvoří vlastní měnu, uvalím na ně 100% cla, slíbil Trump
