Danko při projevu ke Slovenskému národnímu povstání vyzdvihl Husáka

„Do SNP se zapojilo množství osobností našeho národa. Připomínejme si jména, která se dnes někteří bojí vyslovovat. Nezapomeňme na Gustáva Husáka, (Jána) Goliana, (Rudolfa) Viesta a další,“ řekl Danko, za což si vysloužil potlesk přítomných.

S projevem vystoupil na centrálních oslavách výročí SNP Banské Bystrici, která byla srdcem povstání. V publiku před ním seděli hosté z řad účastníků povstání, ale i politici, vojáci či místní obyvatelé.

Předseda parlamentu připomněl, že nevděk a chamtivost některých lidí zničily v 50. letech minulého století mnoho hrdinů SNP. „Vnímejme jejich osudy, učme se, snažme se být moudřejší a neopakujme chyby historie. SNP je nejvýznamnější událostí naší historie a ukázalo skutečný charakter Slováků,“ dodal Danko.

Šéf parlamentu ve svém projevu připomněl, že svět se svého času těšil ze setkání vrcholných představitelů USA a SSSR Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova. „Proč bychom se i v současnosti neměli stejně upřímně těšit na setkání Putin–Trump. Modleme se, aby světové velmoci vedly spolu dialog,“ řekl.

Na shromáždění vystoupili i další politici. Slovenský prezident Andrej Kiska ve svém projevu poděkoval Rusům, Čechům a dalším národům, které se zapojily do SNP. „Slovenským národním povstáním jsme se jako země přihlásili k civilizované, demokratické a kulturní Evropě,“ řekla hlava státu.

Několik účastníků vzpomínkové slavnosti při představení a projevu prezidenta Kisky pískalo a křičelo Fuj.

Předseda slovenské vlády Peter Pellegrini (Směr-sociální demokracie) řekl, že mu je líto, když se někdo snaží SNP zpochybnit, čímž narážel na extremistickou Lidovou stranu Naše Slovensko Mariana Kotleby. „Takoví lidé patří na hnojiště dějin a nemají právo veřejně vystupovat,“ zdůraznil.

Na shromáždění vystoupil i veterán druhé světové války a místopředseda Československé obce legionářské Emil Boček, který připomněl 100. výročí vzniku Československa. Na slavnosti zazněla také píseň Modlitba pro Martu z repertoáru Marty Kubišové.

Slovenské národní povstání představovalo jednu z největších ozbrojených odbojových akcí druhé světové války. Kromě Slováků v něm bojovalo také kolem dvou tisíc Čechů, ale také Poláci, Rumuni, Ukrajinci, Rusíni, Jugoslávci či Francouzi. Povstání vypuklo 29. srpna 1944, o dva měsíce později bylo vojensky poraženo. Povstalci, kteří přežili, se přesunuli do hor a pokračovali v partyzánské válce.

Vzápětí vypukl na Slovensku brutální teror. Bylo vypáleno několik desítek vesnic, lidé byli bez soudu popraveni.

Slovenské národní povstání ale mělo nezanedbatelný vliv na poválečný osud země. Díky němu se totiž Slovensko zařadilo mezi členy vítězné protinacistické koalice.

V souvislosti se SNP historici připomínají kontroverznost Gustáva Husák. Nesouhlasil s Tisovým Slovenským státem, byl členem hnutí odporu a aktivně se účastnil Slovenského národního povstání.

Z léta roku 1944 se ale zachoval jeho dopis, v němž doporučoval, aby Slovensko bylo po válce zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později tuto ideu zdůvodňoval tím, že se snažil jen vyvíjet tlak na československou exilovou vládu v Londýně, aby uznala slovenské národní požadavky, a měl tedy již tenkrát zastávat stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa, byť má mít v  tomto svazku značnou autonomii.

Historici mu také vyčítají, že komunisté, v jejichž čele byl právě Husák, si Slovenské národní povstání přivlastnili a využívali ho pro svou propagandu.