Článek
„Aliance je sama o sobě spíš nástrojem pro konverzi. Není to aliance zajišťující mír a stabilitu. Další expanze NATO nepřinese na kontinent mír,“ uvedl Peskov na setkání s novináři.
O vstupu Švédska a Finska do NATO se začalo hovořit častěji poté, co Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Podle britského deníku The Times jsou obě země připraveny požádat o vstup už v létě.
Finsko a Švédsko se v létě chystají vstoupit do NATO, píše list

Šéf NATO Jens Stoltenberg navíc 3. dubna prohlásil, že Severoatlantická aliance najde způsob, jak Finsko i Švédsko rychle do svých řad přijmout, pokud o to severské země budou stát.
Postoj Finska se začal měnit na konci února. Premiérka Sanna Marinová ještě v lednu hovořila o tom, že za jejího funkčního období (do roku 2023) země do NATO nevstoupí. Po zahájení ruské invaze už svou rétoriku změnila a řekla, že je země připravena do Aliance vstoupit, „pokud se otázka národní bezpečnosti stane akutní“.
Rusko vyhrožuje Švédsku a Finsku kvůli NATO

Na začátku března pak finský prezident Sauli Niinistö oznámil, že jeho země je připravena jednat o vstupu do Aliance, protože postoj Finů k této otázce se zásadně změnil.
Rusko Finsku i Švédsku začalo po těchto slovech vyhrožovat. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala, že přistoupení do NATO by pro oba severské státy mělo vážné vojenské i politické důsledky. „NATO je primárně vojenská aliance. Přistoupení Finska a Švédska by nás donutilo udělat odpovídající kroky,“ říkala na konci února.