Další problém v Moldavsku. Gagauzská baškanka prohlubuje vztahy s Ruskem a volá po odtržení

Guțulová, která se setkala s ředitelem ruské banky Promsvjazbank (PSB) Pjotrem Fradkovem, oznámila, že se domluvila s PSB na zavedení ruského systému platebních karet Mir v Gagauzii. Banka otevře účty pro 5000 gagauzských úředníků a 20 000 důchodců. Dostanou karty platebního systému Mir, jehož operátor čelí americkým sankcím

Guțulová tvrdí, že oblast čelí ekonomické blokádě ze strany moldavský úřadů. Rusko vykreslila jako „přítele a ochránce“, který region na jihu Moldavska zachránil.

„Poskytneme pomoc při získávání bankovních karet pro naše důchodce a státní zaměstnance, všechny, kteří mají nárok na slíbené příspěvky a platby,“ uvedla po schůzce Guțulová na svém kanálu na Telegramu.

Současně požádala PSB, aby poskytla „humanitární pomoc“ a „další dotace“ pro výplaty důchodů a gagauzských úředníků.

Guțulová, která byla loni v zvolena baškankou, tedy šéfkou Gagauzie, už 5. dubna oznámila na svém kanálu na Telegramu, že by země měla okamžitě zahájit proces oddělení od Moldavska. Vylíčila také, že by prý na to moldavské úřady mohly reagovat „hlasitými výhružkami“, a dokonce by mohly být v Gagauzii rozmístěny moldavské síly.

V pondělí v rozhovoru pro ruský televizní Pěrvij kanal do tématu zatáhla i Rumunsko. Ruské televizi podle TASS řekla, že moldavská vláda není samostatná, protože Rumunsko podle ní řídí „moldavské úřady“, a přišla i s představou spojení Rumunska a Moldavska.

To sice nijak nehrozí a nikdo o něm ani nespekuluje, Guțulová ale před ním přesto varovala s tím, že by znamenalo „smrt pro Moldavsko, smrt pro moldavštinu a smrt pro moldavskou kulturu a moldavské etnikum“. Reagovala na slova rumunského premiéra, že „v Moldavsku žijí Rumuni“.

V zemi podle ní působí politické strany, které se snaží zničit moldavskou státnost. „Už 30 let v naší zemi provádějí prorumunské síly horlivou propagandu. Naneštěstí je tato propaganda především protimoldavská. Upírají Moldavanům právo být nazýváni Moldavany, právo na jejich vlastní kulturu, zvyky, tradice, právo na vlastní jazyk,“ řekla ve vysílání ruské televize.

Podle Institutu pro studium války (ISW) měl rozhovor posloužit jako jeden z možných důvodů budoucího útoku Ruska na Moldavsko, na jehož území už existuje separatistické Ruskem podporované Podněstří.

Podobná tvrzení použila Moskva i při intervenci na Donbasu a pak k ospravedlňování invaze na Ukrajinu, kterou zahájila v roce 2022. Šlo třeba o narativy, že NATO a USA řídí ukrajinskou vládu a že používají Ukrajinu k ohrožování Ruska.

Články o situaci v Moldavsku publikované Rusku připomínají články publikované v ruských médiích během Moskvou podporované vzpoury proruských separatistů v roce 2014 na Donbasu, kdy se také v ruských médiích psalo, jak jsou omezována práva ruskojazyčných obyvatel.

Gagauzové jsou turkický národ žijící především na jihu Moldavska, ale také na Ukrajině, v Rumunsku a Rusku. Jsou pravoslavného vyznání. Do autonomní oblasti v Moldavsku patří tři nepropojené enklávy, kde žije nadpoloviční většina Gagauzů. Celkem jde o něco přes 130 tisíc obyvatel.

Neznámá Guțulová loni vyhrála volby v regionu. Za hlasy odevzdané pro ni se platilo, a proto ji moldavská prezidentka nepřibrala do vlády, na což by měla z titulu baškanky právo. Prezidentka požaduje napřed prošetření regulérnosti voleb.