Hlavní obsah

Covid připomněl, co je v životě důležité. Prezidenti EU vydali prohlášení

Prezidenti členských států Evropské unie v sobotu vydali prohlášení ke Dni Evropy, který se uskuteční v neděli 9. května. V týž den rovněž začíná konference o budoucnosti Evropy. Prohlášení poskytl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

V prohlášení, pod nímž je mimo jiné podepsán i český prezident Miloš Zeman, se zmiňují výzvy, které evropské společenství čelí. Mezi nimi je i řešení klimatické krize. Právě v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj má být podle unijních představitelů EU lídrem.

„Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie covid-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce,“ uvedli.

Změny podnebí podpořily zrod viru

Koronavirus

Evropští lídři v prohlášení vyzvali občany EU, aby využili konference, jež podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti. „Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací,“ uvedli.

Konference o budoucnosti Evropy označili za příležitost otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat občanům, zejména mladým lidem.

Loňský rok v Evropě byl nejteplejším v historii měření

Věda a školy

Unijní instituce již v polovině dubna na konferenci o budoucnosti Evropy spustili internetový portál, kam lidé mohou psát podněty k zásadním tématům a sdílet své představy o fungování Unie. Z digitální výměny názorů i navazující série veřejných diskusí chtějí politici příští rok čerpat podněty při rozhodování o budoucích prioritách.

Konference měla původně začít už loni na jaře. Kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok zpozdil. Místo původně plánovaných dvou let mají obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok.

Prohlášení ke Dni Evropy:
Promluvme si o Evropě
Při příležitosti Dne Evropy bychom rádi vyjádřili přání všeho nejlepšího všem evropským občanům.
Letošní Den Evropy je svým způsobem zvláštní. Již druhým rokem ho totiž oslavujeme za náročných okolností pandemie COVID-19. Soucítíme se všemi, kteří kvůli tomu trpěli.
Letošní Den Evropy je také unikátní, protože představuje zahájení Konference o budoucnosti Evropy. Vyzýváme všechny občany EU, aby využili této jedinečné příležitosti k formování naší společné budoucnosti.
Okolnosti diskuse o budoucnosti Evropy se velmi liší od situace v předchozích letech. Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie COVID-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce. Otevřela otázky ohledně způsobu, jakým žijeme naše životy. Ukázala silné stránky evropské integrace, ale i její slabiny. Musíme si o tom všem promluvit.
Výzvy, kterým jako Evropané čelíme, jsou rozmanité: od řešení klimatické krize a vytváření zelených ekonomik, a to při souběžném vyvažování rostoucí soutěživosti mezi globálními aktéry, až po úsilí o digitální transformaci našich společností. Budeme muset vyvinout nové způsoby a nová řešení. V demokracii spočívá síla v zapojení mnoha hlasů našich společností do hledání nejlepší cesty vpřed. Čím více lidí se účastní široké a otevřené diskuse, tím lépe pro naši unii.
Evropský projekt nemá v historii obdoby. Je to 70 let od podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a 64 od vzniku Evropského společenství v Římě. V dané době evropští představitelé našli způsob, jak sjednotit válkou zničenou Evropu. Před třiceti lety se východ a západ Evropy začaly těsněji propojovat. Velmi odlišné země se spojily a vytvořily Evropskou unii. Každá země má své vlastní historické zkušenosti a břemena minulosti, kterými se zabývá jak sama, tak i ve vztazích s ostatními zeměmi.
Evropský projekt je projektem míru a usmíření. Bylo tomu tak od jeho počátku a zůstává tomu tak i dnes. Obhajujeme společnou strategickou vizi pro Evropu, Evropu, která je ucelená, svobodná, jednotná a mírová.
Všechny základní principy evropské integrace jsou i dnes nesmírně důležité: svoboda, rovnost, dodržování lidských práv, právní stát a svoboda projevu, solidarita, demokracie a loajalita mezi členskými státy. Jak můžeme společně zajistit, aby tyto základní principy evropské integrace zůstaly relevantní i do budoucna?
Přestože se Evropská unie může někdy jevit jako nedostatečně vybavená, aby dokázala čelit mnoha výzvám, které za poslední desetiletí vyvstaly - od hospodářské a finanční krize, po úsilí o nastavení spravedlivého a rovného migračního systému EU a pokračující pandemii - jsme si vědomi, že by bylo pro každého z nás mnohem těžší, kdybychom byli sami. Jak můžeme nejlépe posílit evropskou spolupráci a solidaritu a zajistit, abychom se dostali ze zdravotní krize způsobem, který nás učiní odolnějšími vůči budoucím výzvám?
Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací. Společně toho můžeme dosáhnout.
Konference o budoucnosti Evropy bude příležitostí otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat našim občanům, zejména mladým lidem. Vytváří prostor pro dialog, rozhovory a diskuse o tom, co od EU očekáváme a k čemu můžeme přispět již dnes.
Musíme myslet na naši společnou budoucnost. Z toho důvodu vás zveme, abyste se zapojili do diskuse a společně pomohli najít cestu vpřed.
Miloš Zeman, prezident České republiky
Alexander Van der Bellen, prezident Rakouské republiky
Rumen Radev, prezident Bulharské republiky
Zoran Milanović, prezident Chorvatské republiky
Nicos Anastasiades, prezident Kyperské republiky
Kersti Kaljulaidová, prezidentka Estonské republiky
Sauli Niinistö, prezident Finské republiky
Emmanuel Macron, prezident Francouzské republiky
Frank-Walter Steinmeier, prezident Spolkové republiky Německo
Katerina Sakellaropulosová,,prezidentka Řecké republiky
János Áder, prezident Maďarska
Michael Higgins, prezident Irska
Sergio Mattarella, prezident Italské republiky
Egils Levits, prezident Lotyšské republiky
Gitanas Nauséda, prezident Litevské republiky
George Vella, prezident Maltské republiky
Andrzej Duda, prezident Polské republiky
Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky
Klaus Iohannis, prezident Rumunska
Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky
Borut Pahor, prezident Slovinské republiky
Související témata:

Výběr článků

Načítám