Co znamená Putinovo znovuzvolení pro Rusko a pro svět? Jeho slova jsou zlověstná

Po volbách Putin sice poděkoval voličům a uvedl, že Rusko jde správnou cestou, současně ale řekl, že před ním stojí mnoho úkolů, které musí splnit. Za prioritní otázku označil válku na Ukrajině a nutnost posílit ozbrojené síly.

„Putin ustupovat nehodlá. Spojil svou politickou kariéru a svou zvláštní misi v ruských dějinách právě s úspěchem na Ukrajině. K ústupkům není ochotný. Po těchto volbách můžeme pravděpodobně čekat zvyšování nákladů na válku a můžeme očekávat i mobilizaci, protože samozřejmě tato válka stojí Rusko velké prostředky i lidské síly. To nejsou dobré zprávy, ale myslím, že tohle se očekávalo,“ okomentoval Příhoda pravděpodobné povolební kroky Putina.

Putin sice mluvil o míru, ale současně odmítl příměří, které by Ukrajině umožnilo doplnit chybějící munici. I z jeho slov o případné nárazníkové zóně v Charkovské oblasti je však patrné, že už nepočítá s úplnou kontrolou Ukrajiny. I varovná slova o třetí světové válce, k níž by se svět na krok přiblížil v případě zapojení sil NATO, už nejsou tak ostrá jako vyjádření ruských jestřábů, což působí dojmem, že Putin narazil na meze možného.

Volání některých po míru za cenu toho, že by Ukrajina postoupila Rusku část svého území, považuje Příhoda za problematické. „Například to, aby se hranice mezi Ruskem a Ukrajinou stanovila tam, kam došla vojska,“ říká Příhoda.

„Je potřeba se podívat na ruskou rétoriku - Rusko území vydává za své, provádí tam volby, operuje s nimi v ústavě a podobné věci. To, co je zlověstné ze strany ruských představitelů, je snaha o omezenou suverenitu Ukrajiny nebo kontrola nad ukrajinskou politikou,“ připomněl Příhoda ruskou perspektivu.

Putin dostal 87,32 procenta hlasů, což se mu v žádných předchozích volbách nepodařilo. Rekordní byla i volební účast 77,44 procenta oprávněných voličů, což představuje skoro 76 milionů lidí.

„Je naprosto neuvěřitelné, že bylo oznámeno po sečtení všech hlasů, že prezident Putin má 85 procent v Moskvě,“ komentoval Příhoda volební výsledky a vysvětlil, k čemu je vlastně v autoritářském Rusku Putin potřebuje: „Je to rituál legitimizace, který dává možnost prezidentu Putinovi a Kremlu tvrdit, že on je tím legitimním prezidentem Ruska. Může takto vystupovat navenek i vůči svým občanům.“

Volební výsledky jednoznačně ukazují na zřejmou hierarchii moci. Důvodů k takto vysokým číslům může být více, jak zmiňuje Příhoda. Současně však také poukázal na určitý paradox vysokých volebních čísel spolu s represivními prostředky moci.

„Myslím si, že celkových 87 procent je neuvěřitelných, a je to dáno tím, že došlo k soutěživosti mezi jednotlivými subjekty Ruské federace a jednotlivými volebními komisemi. Kdyby platilo, že je tolik lidí, kteří podporují Vladimira Putina, tak by režim samozřejmě nesahal k represivním metodám, které používá vůči jakékoliv opozici a jakémukoliv vzdoru,“ uvedl Příhoda.

Do ruských voleb nebyli připuštěni ani mírní kritici ruské politiky a války na Ukrajině jako Boris Naděždin, další tři protikandidáti působili jako pouhé křoví mající vytvářet dojem, že jde o volby, a ne jen potvrzení Putina ve funkci. Naprostá Putinova dominance však vyvolává otázku, co bude po Putinovi, protože se nezdá, že by si ruský prezident vychovával nástupce. To však může být problém do budoucna.

„Je to zdroj obav a pesimismu do budoucna, protože to politické pole v Rusku je dost pusté. Pokud jde o alternativu ze strany nesystémové opozice, tak opozice je rozehnána, je v zahraničí nebo její představitelé sedí ve vězení a jsou odsouzeni k dlouhým trestům,“ uvedl slavista.

„Politický život jako takový v Rusku není. Politické strany tam nefungují tak, že by generovaly nové osobnosti,“ vysvětlil Příhoda. Nejistou otázkou je i téma Putinova nástupce. „Putin neuvažuje o tom, že je taky potřeba, aby předal svou moc, tak jako ji nakonec předal Boris Jelcin,“ dodal.

Jedním z problémů Ruska do budoucna je i otázka dalších hospodářských schopností. „Ten režim neuvažuje v racionálních kategoriích. Soustředí se na jednu důležitou věc, aby dosáhl vítězství. A to vítězství samozřejmě něco stojí. Bohužel, režim a Putin osobně je ochoten tuto cenu zaplatit,“ uvedl Příhoda.

V normální zemi by se podle něj nemohlo stát, aby se nikdo neptal, co se děje například s obrovským Fondem národního bohatství, který byl na počátku tisíciletí zřízen k tomu, aby z něj byl zabezpečen například důchodový systém. „Tento obrovský balík peněz, který Rusko nashromáždilo ze svého nerostného bohatství, se neprojí, ale proválčí. Ztenčuje se a je otázka, na jak dlouho vystačí,“ uzavřel Příhoda.